Plán nemá žádný časový rozvrh, nicméně podle AP je znamením toho, že Spojené státy nehodlají s Irákem přerušit jen vojenské vazby, až ze země do 17 měsíců odejde poslední voják. Některé oběti už se údajně začínají obávat, že kompenzace od nedůsledně fungujících a zkorumpovaných iráckých úřadů nikdy neuvidí.

Ředitel USAID v Iráku Christopher Crowley uvedl, že snaha přenechat Iráčanům vedení projektu je součástí obecného trendu týkajícího se všech amerických asistenčních programů v zemi. „Spojené státy usilují o širší příspěvek irácké vlády do těchto programů, aby byly s postupem času udržitelné,“ řekl.

Iniciativa vyvolala nesouhlas irácké vlády. Ministr zahraničních věcí Hošjar Zebarí prohlásil, že Washington přerušuje vazby příliš rychle: „Vzkazují nám tím: ‘Vyřešte si rychle svoje problémy, ať se můžeme rychle stáhnout‘,“ poznamenal.

Podle Crowleyho v USA panuje názor, že Irák má dostatek vlastních prostředků na poválečnou rekonstrukci vzhledem k tomu, že má třetí největší zásoby ropy na světě, byť zatím nemá dostatečně vyvinutou infrastrukturu k adekvátní produkci. Na dotaz, proč by měl Bagdád platit za americké přešlapy, odpověděl, že USA by rády hovořily o všech obětech války.

Američtí vojáci předávají zelenou zónu v Bagdádu.

Američtí vojáci předávají zelenou zónu v Bagdádu.

FOTO: Ali Abu Shish, Reuters

AP upozornila, že irácká vláda zřídila svůj vlastní program odškodnění rodin zhruba sta tisíc civilistů zabitých od americké invaze v březnu 2003. Program ale funguje ztěžka a trpí nedostatkem prostředků. V provincii Bagdád například od roku 2009 úřady nevyplatily žádné peníze, neboť nemají ani přijatý rozpočet.

Příspěvky Washingtonu se snižují

Fond USAID nazvaný Marla má pomoci nejchudším rodinám, které přišly o své hlavní živitele. Rodiny musí úmrtí detailně zdokumentovat, mimo jiné potřebují policejní zprávy. Podle USAID peníze obdrželo přes 5300 Iráčanů, nezřídka s omluvou od americké armády.

Rovněž fond Marla se potýká s nedostatkem prostředků. Od roku 2005 obdržel okolo 50 miliónů dolarů (téměř miliarda korun), vládní příspěvky však klesají. USAID pro příští dva roky požádala Kongres o 10 miliónů dolarů (asi 190 miliónů korun), což je polovina příspěvku obdrženého mezi lety 2006 a 2008. Celkem se pro roky 2010 až 2012 počítá s americkou humanitární pomocí ve výši 250 až 350 miliónů dolarů (až zhruba 6,7 miliardy korun). Nejvyšší byla v roce 2006 - činila rovnou miliardu dolarů (přes 19 miliard korun).

Obětem amerických vojenských akcí rovněž vyplatil Pentagon okolo 115 miliónů dolarů (asi 2,2 miliardy korun). Vyplácení kompenzací armáda ukončí s odchodem posledního vojáka ze země do konce příštího roku.

Irácký generál: stahování je předčasné

Světová média ve čtvrtek citovala předního představitele irácké armády, který plánovaný odchod Američanů kritizoval jako předčasný. Generál Babaker Zebarí varoval, že by irácké síly nemusely být připraveny k převzetí odpovědnosti za bezpečnostní situaci v příštích deseti letech.

Američtí vojáci školí Iráčany.

Američtí vojáci školí Iráčany.

FOTO: fotobanka Profimedia

Americký prezident Barack Obama naposledy ve středu potvrdil, že stanovený harmonogram pro stahování bude dodržen. Americké bojové jednotky ukončí činnost koncem měsíce a operace Irácká svoboda přejde v operaci Nový úsvit. [celá zpráva]

V jejím rámci do konce příštího roku v Iráku zůstane na 50 000 instruktorů, kteří pomohou s výcvikem iráckých sil.

Spojené státy se po Iráku soustředí na Afghánistán. V zemi je v současnosti 120 000 spojeneckých vojáků, tedy nejvíce od začátku bojů na podzim 2001. Obama plánuje zahájit stahování vojáků z Afghánistánu příští v polovině příštího roku. Podle agenturních zpráv žádá nový vrchní velitel v Afghánistánu generál David Petraeus prezidenta o více času.