Článek
Další v pořadí co do počtu vězněných novinářů je hned Íránem Čína, kde je v žalářích 24 žurnalistů, a potom Kuba s 22. Počet novinářů vězněných v Íránu je nejvyšší, který zaznamenal CPJ v jediné zemi od roku 1996, kdy toto neslavné prvenství drželo Turecko se 78 vězněnými novináři.
V Íránu bylo od pouličních protestů, které propukly po loňských sporných prezidentských volbách, zakázáno několik publikací a byla uvězněna řada novinářů.
Podle údajů CPJ se počet novinářů vězněných v Íránu zvýšil od ledna do února pětkrát poté, co bylo do žalářů vsazeno 12 novinářů a sedm posléze propuštěno.
"Írán se stává státem s trvalými represemi médií, tato situace je nejen strašná, ale i neudržitelná," uvedl výkonný ředitel CPJ Joel Simon. "Íránská vláda nakonec prohraje válku proti informacím, ale nás rmoutí, že naši kolegové platí takovou strašnou cenu."
| Opětné zvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda loni v červnu do nejvyšší funkce ponořilo islámskou republiku do nejhlubší vnitřní krize za poslední tři desetiletí a vytvořilo propast ve vládních kruzích. |
|---|
| Reformističtí opoziční předáci a jejich stoupenci tvrdí, že hlasování bylo zmanipulováno, aby se zajistilo opětné zvolení Ahmadínežáda. Úřady to ale popírají. |
| Zastánci tvrdé linie obviňují opoziční předáky Míra Hosejna Músávího a Mahdího Karúbího z podněcování nepokojů a nazývají je nepřáteli boha, což je zločin, který se v Íránu podle islámského práva trestá smrtí. |