Článek
Pro dodatky se vyslovila drtivá většina tureckých poslanců, v obou případech to bylo 403 z 550 zákonodárců. Ještě je musí podepsat prezident Abdullah Gül. Vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje podpořila i část opozice, ale jejich odpůrci prohlásili, že jestli budou tyto změny schváleny, napadnou je u ústavního soudu.
Zákon byl schválen navzdory velkým protestním demonstracím, které tvrdily, že poškodí sekulární charakter státu. Odpůrci se obávají, že po přijetí zákona budou nuceny šátek nosit i ženy, které to odmítají
V Turecku je náboženství přísně odděleno od státu už od dob jeho zakladatele Mustafy Kemala Atatürka. Sekulární stav udržuje především armáda a intelektuální kruhy.
Šátky nesmějí zakrývat celou tvář
Změny se týkají pouze tradičních šátků zakrývajících vlasy, uvázaných volně pod bradou. V žádném případě nejde o tzv. burky, které zakrývají prakticky celý obličej.
Rektor ankarské Middle East Technical University Ural Akbulut se přesto obává, že jde o vkládání náboženské víry do ústavy a ohrožení demokracie. "Tvrdíme, že to poškodí sekularitu, jakmile to jednou uděláte, poškodíte demokracii," uvedl pro BBC.
V převážně muslimské zemi se zakrývají šátkem až dvě třetiny žen. Před změnami tak přicházely o možnost studia na univerzitách tisíce žen, což vyvolalo velký odpor konzervativních vyznavačů islámu.
