Hlavní obsah

Írán namířil na cíle v Izraeli 600 raket

Právo, DPA, los, nek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

TEHERÁN/PAŘÍŽ

Na cíle v Izraeli nyní míří šest set íránských raket. Pokud dojde k útoku na Írán nebo Sýrii, budou vypáleny. Napsal to izraelský server israelnationalnews, který citoval íránskou internetovou stránku Ašár Írán. Střely jsou podle něho zamířeny také na americké cíle v Iráku.

Článek

,,Jestliže bude Írán napaden, vypálí na Izrael 600 raket. A půjde pouze o první reakci," varoval íránský web.

Jde o rakety Šiháb 3 (Meteor). Ve standardní verzi mají dolet zhruba 1300 kilometrů a jsou tak schopny zasáhnout cíle kdekoli v Izraeli. Írán však před několika lety tvrdil, že jejich dolet zvýšil až na 2000 kilometrů.

Již 15. července tohoto roku katarská média uvedla, že íránská armáda namířila své balistické střely na 600 potenciálních cílů, které v případě amerického útoku na Írán startují směr Izrael. "Dokážeme zničit všechny vybrané cíle," varoval Teherán.

Postoj Paříže vyvolal rozruch

O případném vojenském úderu na Írán s cílem zastavit jeho jaderný program hovoří především Spojené státy a Izrael, připustil jej však i francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Ten v neděli prohlásil, že je třeba se připravit i na nejhorší, tedy na válku.

Jeho výrok ostře kritizoval ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej, podle něhož lze o jakémkoli případném útoku na Írán uvažovat jen tehdy, když jej posvětí Rada bezpečnosti OSN.

"Rád bych doufal, že si každý vzal lekci z Iráku, kde 700 tisíc nevinných civilistů přišlo o život kvůli podezření, že země má jaderné zbraně," řekl Baradej. MAAE prý nyní nevidí žádné hrozící nebezpečí a naopak výroky o rozpoutání války považuje za kontraproduktivní při vyjednávání s Íránem v rámci této organizace.

Kouchnerovy výroky narazily i u řady politiků. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po včerejším setkání s Kouchnerem v Moskvě varoval před silovým řešením situace kolem Íránu. "Žádný problém nemá vojenské řešení. To se týká i íránského jaderného programu," zdůraznil Lavrov s tím, že je těžké si představit všechny důsledky silového postupu.

EU: je nutné jednat

Od Kouchnera se včera distancovala také EU. Mluvčí Evropské komise řekla, že nebude jeho slova komentovat. "Plně ale podporujeme snažení (vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku) Javiera Solany o nalezení řešení u jednacího stolu," zdůraznila. "Samozřejmě ale vyzýváme Írán, aby splnil požadavky příslušných rezolucí OSN," dodala.

Rezervovaně se k prohlášení svého ministra vyjádřil i francouzský premiér Francois Fillon když řekl, že je nutné učinit vše, aby bylo možné se vyhnout válce. "Francie musí směřovat k mírovému řešení situace," řekl Fillon.

Dopad svého vyjádření se včera snažil zmírnit i sám Kouchner. "Nejsem válečný štváč. Moje prohlášení bylo mírové, ale vážně míněné a odhodlané," prohlásil.

Za Kouchnera se postavil jen Izrael. Mluvčí jeho ministerstva zahraničí řekl, že každé tvrdé stanovisko na adresu íránského jaderného programu je pozitivní.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám