Zbrojní inspektoři OSN působili s přestávkami v Iráku od ukončení operace Pouštní bouře, během níž Spojené státy v roce 1991 osvobodily Kuvajt, který irácká vojska napadla.

Na Irák následně mezinárodní společenství uvalilo četné sankce. Embargo poznamenala také řada skandálů v souvislosti s programem OSN Ropa za potraviny.

Kritika liknavého přístupu Husajnova režimu ke spolupráci se zbrojními inspektory OSN zesílila zejména v USA po vyhlášení tzv. války proti terorismu americkým prezidentem Georgem Bushem. Jeho administrativa nakonec využila argumentu o iráckém vývoji zbraní k invazi do země v březnu 2003, a to i bez souhlasu OSN.

Irák zbraně hromadného ničení pouze plánoval

Inspektoři OSN však po rychlém obsazení Iráku Američany žádné zbraně hromadného ničení neobjevili.

Spojené státy stáhly svůj 400členný tým zbrojních inspektorů z Iráku už v roce 2004. Podle deníku The Washington Post z výslechů iráckých vědců a poznatků inspektorů vyplynulo, že irácké snahy o obnovení arzenálů zbraní hromadného ničení v posledních letech nepřekročilo fázi plánování.