V Iráku o víkendu zahynulo více než padesát lidí. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která v sobotu Bagdád neohlášeně navštívila, si ještě pochvalovala relativní klid a vyzvala Iráčany, aby tento oddechový čas využili ke smíření a urychlili dohodu o naléhavých otázkách. V neděli ale následovala další krvavá lázeň.

Dvě auta naložená trhavinami explodovala odpoledne v převážně šíitské čtvrti Džadída na východě irácké metropole. O život přišlo podle stále ještě průběžné bilance asi 60 osob, 120 dalších bylo zraněno. Fotograf agentury Reuters Carlos Barria, který provází americkou jednotku hlídkující v dané oblasti, informoval o řadě těl ležících na ulici. Auta s výbušninami byla zaparkována asi 20 metrů od sebe. Jedno vybuchlo uprostřed tržiště, druhé před obchodem s elektrospotřebiči.

Krátce nato najel sebevražedný atentátník s automobilem nacpaným výbušninami na policejní kontrolní stanoviště ve čtvrti Sadr City, která je baštou stoupenců šíitského radikálního duchovního Muktady Sadra. Zahynul zřejmě jen sám atentátník, přesné zprávy o dalších obětech nebo zraněných nejsou k dispozici.

Šéfka americké diplomacie vyzvala ke smíření sunnitů a šíitů, k dohodě o dělení příjmů z ropy a o místních volbách. Hovořila s nejvyššími zástupci všech tří hlavních skupin iráckého obyvatelstva - s premiérem a šíitou Núrím Málikím, prezidentem a Kurdem Džalálem Talabáním a viceprezidentem a sunnitou Tárikem Hášimím.

Upozornila je také, že v Iráku umírají Američané a že tedy USA nehodlají na výsledek irácké dohody čekat věčně. Přesto ale nestanovila žádný termín, do kdy se mají irácké strany dohodnout.

Clintonová proti válečným operacím

Americká senátorka Hillary Clintonová, která se zatím jeví jako favoritka demokratů pro prezidentský úřad, na rozdíl od Riceové ale o závazném termínu hovořila. Domnívá se, že by Kongres měl přestat podporovat válečné operace v Iráku, pokud nebude stanoveno, že se první američtí vojáci z Iráku začnou stahovat do 90 dní.

Kongres je zatím podporou válečných operací vázán svým souhlasem z roku 2002. Přesto jeho dolní komora už v pátek schválila rezoluci proti navyšování amerického kontingentu v Iráku. Rezoluce je ale nezávazná.

Prezident George Bush do Iráku vysílá 21500 dalších vojáků, z nichž 17000 bude nasazeno právě v operaci v Bagdádu. Senát v sobotu znovu zablokoval debatu o tomto plánu, protože demokratům se podobně jako před 11 dny nepodařilo získat potřebné tři pětiny hlasů pro zahájení debaty.