Prezidentské volby v USA jsou referendem o daních

Otázka daní je klíčová, protože v lednu vyprší platnost snížených sazeb daní, které zavedl prezident George W. Bush, a dosud se nepovedlo dohodnout jejich prodloužení. Spojeným státům opět hrozí, že by se mohly přiblížit stropu pro deficit.

Nejvyšší představitelé bank JP Morgan, Goldman Sachs a Citigroup se už obrátili na Obamu a Kongres, aby co nejrychleji dosáhli dohody. „Ve chvíli, kdy je ekonomický růst menší než dvě procenta a 25 miliónů Američanů je bez práce nebo nejsou zaměstnáni na plný úvazek, nemusí americká ekonomika unést dopad zablokované dohody ve Washingtonu.“

Obama řekl, že „automatické zvýšení daní neprochází, protože Romneyho spojenci v Kongresu drží 98 procent (obyvatel) jako rukojmí, neboť chtějí daňové úlevy pro nejbohatší dvě procenta.“

Romneyho mluvčí Ryan Williams kontroval: „Jeho přístup by dovedl naši ekonomiku k tomu, že by se potopila do recese ve jménu zvyšování daní, které likvidují nová místa. Místo dohody Obama preferuje vydat veto a ignorovat druhou stranu.“

Deficit USA roste, k čemuž přispívají i rostoucí výdaje na zdravotní péči po její reformě zavedené Obamou.

Zatímco stávající prezident Barack Obama je pro to, aby bohatí platili na daních více, jeho republikánský vyzyvatel Mitt Romney to odmítá. Přesto má podle Reicha stejně příznivců, jako vládnoucí demokrat.

Obama chce zvýšit daň fyzickým osobám, které vydělají více než 250 000 dolarů ročně, z 35 na 39 procent. To byla nejvyšší hranice za doby vlády jiného amerického prezidenta z řad demokratů - Billa Clintona. Míní ale zachovat nižší daně pro lidi s menším ročním příjmem, jimž daňovou sazbu snížil George W. Bush.

Obama také chce, aby se zavedla minimální daň třicet procent na příjmy nad milión dolarů. Této dani se říká Buffettova, protože ji navrhl miliardář Warren Buffett.

Miliardář Romney je naopak proti vyššímu zdanění bohatých. Navrhuje snížit všem daně na dvacet procent, což by byla v případě bohatých největší snížení daní v historii USA. Chce také snížit nebo zrušit daně z dividend. Míní zachovat daň z bohatství na 35 procentech, jak ji stanovil Bush. Hodlá ale zabránit daňovým únikům a všem formám, jimiž se bohatí vyhýbají placení daní.

Kongresový rozpočtový výbor a komise Simona a Bowlese, ve které sedí demokraté i  republikáni, stejně jako většina ekonomů a analytiků přitom uvádí, že jen škrty spolu se zvýšením daní mohou vést ke snížení deficitu. Ve čtvrtek se ředitelé více než osmdesáti velkých amerických společností vyslovili pro daňovou reformu, kdy by se zvýšil výběr daní a snížil se tak deficit.

Profesor Reich z Kalifornské univerzity v Berkeley uvádí, že statistky nepotvrzují, že by snížení daní pro nejbohatší vedlo k růstu ekonomiky.

Daně pro bohaté se přitom neustále snižují. Před rokem 1981 neklesala nikdy nejvyšší daňová sazba pod 70 procent a za presidenta Eisenhowera, který byl republikán, činila 93 procent. I při využití všech daňových zvýhodnění, které mohly uplatnit, bohatí neplatili na daních méně než 54 procent. Po třicet let po druhé světové válce přesto ekonomika rostla rychleji, než v dobách, kdy byla daň pro bohaté nižší.

Nyní je nejvyšší daň na 35 procentech a daň z finančních příjmů jen 15 procent. Romney po uplatnění úlev platil 14 procent. Clinton daň zvýšil a ekonomika rostla, za Bushe ml., který daně snížil, se růst ekonomiky zbrzdil. Reich přiznává, že byly i další aspekty, které je nutné zahrnout, tvrdí ale, že úzká skupina nejbohatších nová pracovní místa nevytváří a ekonomiku tudíž nestimuluje, protože jí jde jen o to zmnožit své bohatství.

Reich upozorňuje, že Romneyho plán by vedl k rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. Od roku 1982 jedno procento nejbohatších zvýšilo své příjmy dvakrát a na všech příjmech se už nepodílejí deseti, ale dvaceti procenty. Nejbohatších 16 000 rodin ale své příjmy zčtyřnásobilo a nejbohatších 400 Američanů má dohromady dokonce větší majetek než nejchudších 150 miliónů obyvatel dohromady. Zdůrazňování tohoto problému ale Romney označuje za vyvolávání zášti vůči bohatým.