Minneapolis rok po Floydově smrti. Kriminalita narostla, radnice chce víc policistů

Devět minut a 29 sekund. Tak dlouho (dnes už bývalý) policista Chauvin klečel Floydovi na krku, než muž černé pleti zemřel. Floydovo provinění? Pokus o platbu falešnou bankovkou. Záběry z incidentu veřejností otřásly.

Následné protesty vrátily do popředí již několik let fungující hnutí Black Lives Matter (Na životech černochů záleží, BLM), které pravidelně demonstrovalo proti rasové nerovnosti, policejní brutalitě a zejména pak proti takzvanému „institucionalizovanému“ rasismu prostupujícímu americkou společností.

Jejich akce byly někdy poklidné, někdy přerostly v násilné rabování a později i strhávání soch. To velkou část původní podpory hnutí odválo pryč. Z BLM se najednou stalo kontroverzní téma, které se mimo jiné zásadně promítlo do loňských prezidentských voleb ve Spojených státech.

Letos v dubnu byl Chauvin shledán vinným z vraždy i zabití, a to i přesto, že obhajoba tvrdila, že k Floydově smrti mohla přispět také předchozí konzumace drog a jeho celkově špatný zdravotní stav. Podle obžaloby ale Chauvin použil nepřiměřenou sílu a neřídil se výcvikem.

Pro pozůstalé byl soudní rozsudek úlevou.

Uplynulou neděli, tedy dva dny před výročím, uspořádali aktivisté v Minneapolisu vzpomínkové setkání s názvem „Jeden rok, co se změnilo?“. Pohledem na data to vypadá, že mnoho ne.

Mezi 1. lednem 2021 a minulým týdnem vzrostl počet zabití o 108 procent oproti stejnému období loňského roku, počet střeleb o 153 procent a počet krádeží aut o 222 procent. Informoval o tom deník Wall Street Journal.

Kriminalita prostupuje napříč celým městem, nejvíce ale jeho chudšími částmi. Minulý týden tamní gangy způsobily postřelení tří dětí mladších deseti let, jedna holčička svým zraněním podlehla. V sobotu pak došlo k další přestřelce, při níž zemřeli dva lidé a dalších osm podlehlo zranění.

Neustávají ani útoky na policisty. Jak popisuje Wall Street Journal, strážníci jsou pravidelně terčem výtržníků, kteří do nich kopou, bijí je a střílí na ně projektily.

Aby nedocházelo ke zbytečným konfrontacím mezi občany a policisty, je potřeba předejít kriminalitě jako takové, shodují se experti, politici i zástupci minneapoliské komunity.

Jenže násilí nemá jednu konkrétní příčinu. Bezpochyby je částečně na vině pandemie, jež po sobě zanechala mnoho nezaměstnaných, kteří nemají jak zaplatit účty. Koronavirus také uzavřel školy. Dalším problémem je čím dál větší nedostatek dostupného bydlení.

Floydova kauza, protesty a celková atmosféra ve městě se navíc promítla i do personálního složení tamního policejního sboru. V Minneapolisu je nyní asi o 200 strážců zákona méně než před rokem, což řešení kriminality příliš neusnadňuje.

Radnice proto v únoru odklepla navýšení rozpočtu o 6,4 milionu dolarů (132,7 milionu Kč), aby se počet policistů opět narovnal a ulice tak byly bezpečnější.

Hlavním požadavkem protestů však bylo ukončení diskriminace lidí tmavé pleti, která je podle BLM zakořeněna v samotném systému policie.

Do jaké míry hraje barva kůže podezřelého roli v tom, zda ho policista při konfrontaci zastřelí, zkoumala studie Harvardské univerzity. Autoři se zaměřili na 5494 takovýchto úmrtí v období mezi lety 2013 až 2017. Znepokojivou disproporci našli ve všech metropolitních oblastech, které údaje o rase zemřelých poskytovaly.

K úmrtím bělochů docházelo v souvislosti s policejními zákroky sice častěji, ale bělochů je v americké společnosti většina – podle Úřadu pro sčítání lidu asi 76 procent.

Černochů je oproti tomu asi 13,4 procenta. Když se tyto demografické údaje promítnou do studie, policejní zákroky proti černochům končí smrtí podezřelého 3,2krát častěji než proti bílým.

Na druhou stranu je potřeba brát v potaz to, že černoši v USA páchají v přepočtu na zastoupení v populaci více násilných trestných činů než běloši. Jedná se ovšem o sociální, nikoli rasový problém, protože takzvané „pouliční kriminality“ (street crime) se v drtivé většině případů dopouští chudí lidé z vyloučených lokalit a ghett.

Americká politická scéna se s tímto komplexním společenským problémem neúspěšně potýká již řadu let. Minulý rok proto přišla část aktivistů s novými nápady, jako například aby do rizikových oblastí nejezdila pouze policie, ale aby předala část kompetencí jiným organizacím, které by místo okamžitého tasení zbraně zvládly konfrontaci spíše deeskalovat.

Někteří radikální aktivisté dokonce navrhovali, aby se policii odebraly peníze, nebo aby se rovnou rozpustila. Tyto ideje (zvané defund the police) odsoudil nejen demokratický starosta Minneapolisu Jacob Frey, ale například i bývalý prezident Spojených států Barack Obama.