Článek
Klaus uvedl, že nikdy netvrdil, že Evropská unie musí skončit. „Je ve slepé uličce. A ve slepé uličce nemůže jít dál. Musíte si to uvědomit, otočit se, vrátit se. Neříkám, jak daleko - na křižovatku,“ řekl Klaus.
Tvrdě se Klaus pustil do ideje federativní Evropy budované po vzoru USA. „V Evropě nejsme jedním národem,“ prohlásil.
Klaus se také pustil do projektu společné měny euro. Zmínil nedávno zveřejněný průzkum v ČR, jehož název neuvedl, ale který kladl otázku, kolik lidí chce euro: „Šest procent. Ne 16, 60 nebo 66 procent. A kolik jich chce vstoupit do eurozóny? Šestnáct procent.“ Dodal, že 78 procent Čechů je proti vstupu do eurozóny.
Ideu společné měny rázně odmítl. Uvedl, že sám chtěl po rozpadu ČSFR zachovat československou korunu, ale že to nebylo možné, když Slovensko chtělo měnu devalvovat. Slovensko představovalo třetinu společné ekonomiky, musel proto od plánu ustoupit. Sám položil otázku, proč USA pokračují v rámci dohody o volném trhu NAFTA v jejím prohlubování a nezavedou s Kanadou a Mexikem společnou NAFTA měnu.
Klaus: Řecko není vinno
K řešení problému eurozóny uvedl, že měnovou unii lze vytvořit v šesti či osmi státech, nikoli v sedmnácti. „Nechte odejít jednu, dvě, tři země a situace bude lepší.“ Podle Klause je problém v tom, že Evropská unie vznikla jako politický projekt. Uvedl také, že při zavádění eura se zapomnělo na historii. Zmínil, že většina zemí v EU měla za 35 let devalvaci až 80 procent. A rozdíly v zemích a jejich ekonomikách podle něj prohlubují krizi.
Klaus také napadl samotný institut, když v diskusi padaly rady, jak vyřešit problém Řecka. „Já si nemyslím, že to má něco společného s filozofií institutu CATO, myslel jsem si, že CATO věří v svobodný trh, malou vládu,“ řekl Klaus.
„Řecko není vinno, chybný je systém,“ zdůraznil Klaus.
Na tlak z pléna zachovat Řecko v eurozóně kontroval, že by tedy bylo řešením, kdyby USA měly s Řeckem společnou měnu. Bývalý český prezident také zmínil, že Řecko představuje jen dvě procenta evropské ekonomiky.