Hlavní obsah

Kavkazské stopě v Bostonu Američané většinou nerozumějí, říká historik

Novinky, rei

Spojení pumového útoku na maratón v Bostonu s islámským radikalismem v kavkazské oblasti je pro Američany překvapivé a pro spoustu z nich matoucí. V rozhovoru pro Novinky to řekl Austin Jersild, americký historik zabývající se dějinami Ruska i Kavkazu. Mediální záměna České republiky za Čečensko během debaty o původu podezřelých je podle něj jen okrajovou chybou.

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Austin Jersild

Článek

Bombový útok v Bostonu a následné pátrání po pachatelích sledovala se zájmem nejen americká veřejnost. Co si o něm Američané mysleli?

Názory se různily. Zvlášť zpočátku bylo obtížné říct, co se stalo. Já jsem se původně domníval, že to byl výsledek hněvu zprava, protože se to stalo 15. dubna, kdy končí lhůta pro daňová přiznání a zároveň se v Bostonu slaví Den vlastenců. Na pozadí navíc probíhala debata o regulaci zbraní a přísnější kontrole lidí, což je pro pravici důležité téma.

Motivy dvou podezřelých nejsou pořád úplně jasné, nicméně bylo potvrzeno, že pocházejí z Čečenska a žili i jinde na severním Kavkaze. Je kavkazský terorismus na americké půdě nový?

Kavkaz je pro Američany dozajista neznámý. Historicky je samozřejmě spojován s opozicí vůči Rusku. Přesto se teď s Amerikou dostal nějakým způsobem do křížku. Předpokládám, že historicky je takový radikalismus produktem hledání spojenců ze strany Čečenců z počátku 90. let. To je dovedlo k Al-Káidě a různým osobám ze Saúdské Arábie dychtícím po využití situace v chudých a politováníhodných oblastech, jako je severní Kavkaz. USA se po 11. září 2001 a ve válce v Afghánistánu střetly s  globálním džihádistickým hnutím, které chtělo těžit z čečenského hnutí za nezávislost na Rusku. I tak je to ale pro většinu Američanů zmatené a neznámé.

Jak už bylo řečeno, podezřelí jsou přistěhovalci. V Evropě mají země jako Německo, Francie, Británie nebo Dánsko problémy s radikály z mladé generace imigrantů. Vyvolalo to i debatu o potížích, jimž imigranti čelí ve své nové vlasti. Je to také tématem ve Spojených státech?

Srovnání s Evropou je zajímavé. K tomu se to stalo právě tehdy, když se projednává změna imigračního zákona. Ale taková debata, o které mluvíte, je směšná. Přistěhovalectví, cesta k získání občanství, dělníci bez dokladů a firemní požadavky na pracovní sílu a další, to jsou naprosto odlišná témata od otázky kriminální hrozby ze strany imigrantů, kterou také tradičně řeší policie a bezpečnostní složky.

V USA žije zhruba 12 miliónů Hispánců, kteří s tím nemají nic společného a určitě s tím nesympatizují.

Myšlenka, že bojovníci džihádu přicházejí do Ameriky kvůli našim laxním zákonům, byla vznesena až kvůli bombovému útoku v Bostonu. Takže srovnání s Evropou možná ani není na místě. Například migrace ze severní Afriky do Francie nemá v USA obdobu, tady jsou v prvé řadě přistěhovalci z Mexika. Americká společnost je navíc mnohem pestřejší než ty evropské.

Některá média si spletla Čečenskou republiku s Českou. Je to jen chyba, která se občas stane, anebo to vypovídá ještě o něčem? Vím, že Čečenskem se zabýváte a v České republice jste pobýval...

Ano, také jsem o tom slyšel. Evropané si rádi stěžují na to, kolik toho Američané nevědí, zvlášť v zeměpise. Je z toho pak spousta argumentů o nekulturních lidech překračujících meze atd. Samozřejmě, že to je do jisté míry pravda. I tak ale mám pocit, že když to říkají Evropané, je to vypočítavé. Potkal jsem spousty Evropanů, kteří toho zase moc nevědí o Americe a jejím zeměpise.

Docent Austin Jersild

Je vedoucím katedry historie na univerzitě Old Dominion v Norfolku ve státě Virginie. Zajímá se především o novodobé dějiny Ruska, bývalých sovětských států, východní Evropy a Číny.

Mimo jiné je autorem dvou knih o dějinách Kavkazu: Orientalism and Empire: North Caucasus Mountain Peoples and the Georgian Frontier, 1845-1917 a Russian Studies in History: Crisis in the Caucasus.

V letech 2008 a 2009 pobýval v rámci Fulbrightova stipendia také v České republice.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám