Článek
Pichai nicméně v rozhovoru pro BBC jasně prohlásil, že Google by zřejmě bouři po prasknutí AI bubliny přežil. Současně však nechtěl bagatelizovat dopady, které by na celý sektor byly obrovské.
„Myslím si, že žádná společnost včetně nás by proti tomu nebyla imunní,“ má jasno. Pichai si myslí, že Google má velkou šanci přežít, protože má kompletní portfolio sahající od výroby čipů po úspěšnou platformu YouTube.
Jeho slova přišla ve chvíli, kdy raketově rostou ceny akcií IT společností zaměřených na umělou inteligenci. Hodnota akcií společnosti Alphabet, pod kterou Google patří, se za sedm měsíců zdvojnásobila na 3,5 bilionu dolarů (73 bilionů korun), protože trh začíná věřit, že tento technologický obr bude schopen ustát hrozbu ze strany OpenAI a ChatGPT.
Akcie Alphabetu stouply poté, co oznámil, že vyvine superčipy schopné konkurovat těm od Nvidie.
Tržní hodnota OpenAI stoupla především díky populárnímu chatbotovi ChatGPT za poslední rok ze 157 miliard dolarů na 500 miliard (z 3,3 na 10,4 bilionů korun korun). Výrobce čipů Nvidia navíc plánuje do této firmy zainvestovat dalších sto miliard dolarů (2 biliony korun), uvedl list The New York Times.
Někteří analytici nicméně už vyjádřili skepsi ohledně složité struktury obchodů okolo OpenAI. Finanční injekce se totiž mají vyšplhat až na 1,4 bilionu dolarů (29,2 bilionu korun), příjem firmy přitom bude letos dosahovat dle odhadů jen tisíciny plánovaných investic.
Rostou i další firmy. Nvidia se především díky vývoji čipů letos stala první firmou, jejíž tržní hodnota přesáhla 5 bilionů dolarů, tedy v přepočtu 104,3 bilionu korun.
Podobnost s internetovou bublinou
BBC v této souvislosti připomíná situaci z roku 2000, kdy praskla internetová bublina. Tento kolaps trhu se také označuje jako dotcomová krize, skončila během ní skoro polovina IT firem.
Technologický index NASDAQ se masivně propadl a trvalo zhruba 15 let, než se po ztrátách vyšplhal opět na rekordní hodnoty z roku 2000. Nyní je nicméně jeho hodnota 4,5krát vyšší.
V souvislosti s obavami ohledně budoucnosti AI se připomínají i komentáře šéfa americké centrální banky FED Alana Greenspana. Ten už v roce 1996 varoval před „iracionálním nadšením“ ohledně internetových společností. Varování tedy přišlo celé čtyři roky předtím, než bublina praskla.
Pichai přiznal, že se může stát, že odvětví může během investičních cyklů přestřelit. To však podle něj nemění nic na nastoleném trendu: „Když se podíváme zpátky na rozvoj internetu, je jasné, že došlo k řadě přehnaného investování, ale nikdo z nás by nezpochybňoval, že internet měl smysl.“
„Očekávám, že u umělé inteligence to bude stejné. Je to racionální, ale také v současném okamžiku investování existují prvky iracionality,“ dodal Pichai.
Energetické nároky AI ohrožují klimatické cíle
Pichai varování pronesl poté, co se minulý měsíc pro BBC podobně vyjádřil šéf americké banky JPMorgan Jamie Dimon. Ten řekl, že se investice do rozvoje umělé inteligence vyplatí, ale část investovaných peněz „bude ztracena“.
Pichai také varoval před velkými energetickými nároky umělé inteligence, vloni totiž AI spotřebovala 1,5 procenta elektřiny vyrobené na celém světě. Připustil, že obrovské nároky AI na energii vedly k tomu, že je Alphabet ve skluzu s plněním klimatických cílů.
