Hlavní obsah

Kennedyho klan se pokoušel zastavit nový film Chappaquiddick

Právo, Rostislav Matulík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mary Jo Kopechneová byla inteligentní a ambiciózní plavovláska. Před půl stoletím ji obletoval vlivný americký senátor Edward „Ted“ Kennedy. Dávnou tragédii, která smutně spojila obě jména a těžce zasáhla kariéru „třetího z Kennedyů“, se nyní pokusili poodhalit filmaři. A narazili.

Upoutávka na film ChappaquiddickVideo: Entertainment Studios Motion Pictures

 
Článek

Kennedyho klan se téměř padesát let po Tedově autonehodě, při níž Kopechneová zahynula, pokusil dubnovou premiéru snímku o smrti mladé dívky zastavit. Kopechneovou totiž poslední významný člen vlivné rodiny nechal bez pomoci v autě na dně řeky, kam se s ní v létě 1969 zřítil z dřevěného mostu bez zábradlí na ostrově Chappaquiddick.

Sám Kennedy tehdy vyvázl, ale místo přivolání pomoci z místa uprchl. K tragédii došlo po letní zahradní párty, na niž Ted a pět dalších ženatých mužů pozvalo šest nezadaných slečen. Všechny o rok dřív pracovaly v prezidentském týmu Roberta Kennedyho.

Foto: Profimedia.cz

Senátor Ted Kennedy na snímku z roku 2008

Herečka podruhé obětí politika

Tehdy sedmatřicetiletý Ted Kennedy nahlásil havárii až o deset hodin později. Nikdy nevysvětlil proč, a neřekl ani, jak se on a osmadvacetiletá svobodná Kopechneová ocitli v jednom autě. Oficiálně ji měl vézt pozdě v noci na trajekt. Jenomže most, přes který auto přejíždělo, není ve směru k přístavu. Oběť navíc byla nalezena na zadním sedadle a v autě policie našla kabelku ještě jedné ženy. Nic z těchto podivností se neobjasnilo.

Foto: Profimedia.cz

Záběr z filmu Chappaquiddick. Na snímku Jason Clarke jako Ted Kennedy a Kate Mara jako Mary Jo Kopechneová

Dívku s polskými kořeny teď v novém filmu Chappaquiddick hraje Kate Maraová, která přitom v seriálu Dům z karet ztvárnila mladou ambiciózní novinářku zavražděnou demokratickým prezidentským kandidátem. „Měl jsem obavy, že už nebude chtít hrát další ženu zabitou senátorem,“ svěřil se režisér snímku John Curran.

Foto: Profimedia.cz

Mary Jo Kopechneová na archivní fotografii

Hlavní motivaci k natáčení mu prý poskytl úspěch Donalda Trumpa v prezidentských volbách. „Znechutilo mě to, co se děje na pravé části politického spektra. Pak jsem si ale jako volič demokratů uvědomil, že na vlastního kandidáta – v tomto případě Teda Kennedyho – odmítám pohlédnout kriticky a pravdivě,“ dodal tvůrce.

Jeho snímek mapuje cynické úsilí šesti poradců zachránit kariéru senátora, který snil o tom, že by se mohl stát prezidentem. „Ten příběh je 50 let starý, ale zarazilo mě, že je pro nás i dnes tabu. Právě to, jak málo se o něm chceme bavit, mě motivovalo. Hněvalo mě, jak málo jde lidem o poznání pravdy,“ říká Curran.

Za znepokojivý režisér považuje dodnes fakt, že zbývajících pět dívek z párty nikdy nepromluvilo o tom, co věděly. Jedna z nich, Ester Newbergová, dokonce kontaktovala filmový štáb s žádostí, aby její jméno z filmu zmizelo. Podle režiséra je to všechno tím, že Kennedyho klan zůstává na americké veřejné scéně nadále velmi vlivnou silou. „Svým způsobem jde o obdobu britské královské rodiny,“ podotýká.

Bolestín a slaboch

Producent Byron Allen v magazínu Variety prohlásil, že uvedení filmu se snažilo zabránit „několik hodně vlivných osobností“. Do věci se vmísil i Chris Dodd, hollywoodský boss a senátor za stát Connecticut, kdysi blízký Kennedyho přítel. Loni rezignoval na post ředitele Americké filmové asociace, zastřešující šest největších studií v továrně na sny.

Přitom film Chappaquiddick Kennedyho neočerňuje. Líčí ho poměrně sympaticky, o poznání kritičtější je k jeho otci, hlavě klanu. Právě ten mu nařídil, že v roce 1972 musí kandidovat na prezidenta. Ted toho má ale na svých bedrech hodně, je zdrcen smrtí svých bratrů Johna v roce 1963 a Roberta v roce 1968...

Současně je ale pravda, že to byl povrchní, slabošský a privilegovaný elitář. Záleželo mu víc na vlastní kariéře než na životě mladé dívky. Jeho první věta po nehodě zněla velmi bolestínsky: „Už nebudu prezidentem!“ Což se potvrdilo.

Ale i tak udělal velkou kariéru a zůstal senátorem až do své smrti: v roce 2009 ho zabil mozkový nádor.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám