Na seznamu států podporujících terorismus nyní figurují Írán, Súdán a Sýrie, KLDR z něj byla vyškrtnuta v roce 2008. Spojené státy Severní Koreu z černé listiny vyřadily za vlády prezidenta George Bushe mladšího, když Pchjongjang dočasně umožnil mezinárodní kontrolu svého jaderného programu. Od té doby ale Severní Korea spolupráci s mezinárodním společenstvím opět zastavila.

O opětovném zařazení KLDR na seznam se dlouhodobě spekuluje a i američtí činitelé v posledních týdnech tvrdili, že to Trumpova administrativa zvažuje. Mezi Washingtonem a Pchjongjangem panuje vyhrocené napětí, které vyvolaly severokorejské zkoušky balistických střel a v září pokusný jaderný výbuch.

Zvýšení tlaku na KLDR

Zatímco vyhlašování sankcí přísluší ministerstvu financí, případně Kongresu, o zařazení na seznam států podporujících terorismus rozhoduje ministerstvo zahraničí. Aby mohla být KLDR na černou listinu opět zanesena, musí ministr zahraničí Rex Tillerson dospět k závěru, že země opakovaně podpořila mezinárodní terorismus, poznamenal portál The Hill.

Tillerson v pondělí podle AP prohlásil, že zařazení KLDR na seznam je dalším z kroků, jejichž cílem je vystupňovat tlak na Pchjongjang. Dodal, že nové zpřísnění amerických odvetných opatření je vzkazem severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, že bez ochoty k diplomatickému řešení se vše ještě více vyhrotí.

Americký šéf diplomacie od zařazení KLDR na černou listinu očekává, že to ostatní země může odradit od spolupráce se Severní Koreou. V této souvislosti zmínil Súdán, který se rozhodl přestat od Pchjongjangu nakupovat zbraně.