Článek
Clintonová nazvala svou knihu What Happened (Co se stalo) a recenzenti velkých amerických médií se vesměs shodují, že jde o zdařilé dílo přibližující osobnější rozměr političky často kritizované za přílišnou strojenost. Clintonová popisuje, jak se cítila jako první žena nominovaná na prezidentku USA v souboji s mužem obviňovaným mnohými z šovinismu. Píše o tom, jak ji těší, když pod její maskou profesionální političky někdo objeví lidskou bytost. Nebo o tom, jak jí bylo fyzicky nepříjemné, když se při jedné z televizních debat Trump procházel těsně za jejími zády ve chvíli, kdy hovořila.
Zásadní část knihy je však věnována snaze rozebrat s časovým odstupem příčiny krachu kandidátky, kterou do poslední chvíle předvolební průzkumy favorizovaly.
„Vedla jsem tradiční prezidentskou kampaň s pečlivě promyšlenými tématy a pracně uzavíranými spojenectvími, zatímco Trump provozoval televizní reality show, která zkušeně a bezohledně živila hněv a rozladěnost Američanů,“ píše politička, která sice Trumpa porazila v celkovém počtu voličských hlasů o téměř tři milióny, neuspěla však v součtu takzvaných volitelů z jednotlivých amerických států.
Donald Trump poslouchá, jak Hillary Clintonová odpovídá na otázky z publika.
Na Trumpa se v některých pasážích knihy pokouší pohlížet s humorem, ačkoli dává jasně najevo, že ani tři čtvrtě roku po volbách se nechce smířit s tím, že člověk jeho ražení stojí v čele Spojených států. „Někdy mě napadá: pokud sečtete čas, který tráví na golfu, na Twitteru a sledováním kabelových televizí, co zůstane?”
V knize, která se podle médií za poslední tři týdny vyšvihla do čela žebříčku nejobjednávanějších publikací prostřednictvím společnosti Amazon, pojmenovává i další faktory vedoucí k její porážce. Mezi ně řadí třeba rozpolcenost voličů jejího demokratického konkurenta Bernieho Sanderse, prohlášení tehdejšího šéfa FBI Jamese Comeyho o jejím vyšetřování necelé dva týdny před volbami či fakt, že média poskytovala prostor každému Trumpovu prohlášení, byť mělo na hony daleko k pravdě. Za diskutabilnější považují někteří recenzenti pohled Clintonové na to, že k Trumpovu vítězství přispěly rovněž skrytě sexistické a rasistické postoje části americké společnosti.
Bernie Sanders vyjadřuje podporu Clintonové
Věděla, že zklamala
Podrobně se však politička zabývá především hledáním svých chyb. Zásadním omylem, kterého prý lituje, bylo označení části Trumpových voličů za „ubožáky“, po němž se na ni dva měsíce před volbami valila kritika ze všech stran. Chybou podle ní bylo i to, že rázněji v debatách nereagovala na otázky kolem aféry s používáním jejího soukromého e-mailu v pozici ministryně zahraničí. „Věděla jsem, že jsem všechny zklamala,“ píše Clintonová o svých pocitech po volbách.
Závěrečnou část knihy věnuje svému pohledu na roli Ruska ve volbách, která je podle amerických tajných služeb nezpochybnitelná, kterou však Trump a Moskva odmítají. Tým Clintonové prý upozorňoval média na ruské průniky do kampaně již měsíce před volbami, novináři to však údajně většinou ignorovali jako její snahu odvést pozornost od skutečných témat.
„Nyní, když se k nám Rusové nabourali a zjistili, jak chabá je naše obrana, budou v tom pokračovat,“ napsala demokratická politička, podle níž cílí ruské snahy na oslabení či úplné zničení západní demokracie.
Někteří kritici knize vyčítají, že je zaměřena takřka výhradně na minulost a nenabízí demokratům cestu k úspěšným volbám v roce 2020. Nepřispívá podle nich ani ke sjednocení strany, jejíž významná část se při loňských primárkách postavila za Sanderse mířícího výrazně doleva.
Související téma:
Hillary Clintonová
