Na toto nebezpečí upozornil list The Los Angeles Times na základě testu z loňského 28. ledna. Během něj totiž vysadil jeden ze čtyř malých motorů korigujících dráhu koncové části antirakety (tzv. zásahového prostředku) k cíli, který má zničit nárazem.

Tentokrát se měl prostředek k cíli jen přiblížit, aby se ověřilo, že se podařilo odstranit trvající problémy korekčních motorů. Jenže odchylka byla 20krát větší, než se plánovalo. Zprvu byl test vydáván za úspěch, ale deník se loni v létě dozvěděl, že výsledek byl právě opačný.

Mluvčí: Starší spoje není třeba upravit

Teprve nedávno komise agentury Pentagonu pro raketovou obranu (MDA) přišla s vysvětlením, že příčinou bylo selhání elektrického napájení korekčního motoru. Konkrétně zkrat v plošném spoji způsobený patrně „cizím předmětem“.

Odborníci z oboru tento výraz dešifrovali jako kousek drátku nebo možná nečistotu vzniklou při pájení, napsal list LAT. Konzultant agentury prozradil, že jako nápravu navrhl ochránit plošné spoje nanesením polymerového filmu, což je praxe běžná v komerční i vojenské elektronice. Zda se tak stane, agentura nepotvrdila.

Do konce letoška se má sada stejných antiraket rozrůst o dalších sedm a mluvčí MDA pouze informoval, že tentokrát budou při jejich stavbě uplatněny „zlepšené výrobní postupy“. Dodal ovšem, že úpravy obvodů ve starších střelách prý nejsou zapotřebí. To experty nadzvedlo.

„Předpokládat, že se něco takového přihodí jen jednou za život, je jako pískat si cestou kolem hřbitova,“ varoval David Montague, exředitel raketové sekce koncernu Lockheed. Spoje se musí na zemi vystavit stejně silným vibracím, jaké panují při letu, říká.

„Jestli jsou za selháním obvody, je to vážná věc a nikdo by to neměl zastírat,“ přidal se Philip Coyle, někejší šéf úřadu Pentagonu pro zbraňové zkoušky, známý rovněž kritikou štítu. Ten před deseti lety plánoval prezident George W. Bush rozmístit v ČR a v Polsku.

Nejslabší článek. Kvůli spěchu

V polských silech mělo být deset antiraket téhož typu, jaké mají v USA, nikoli však třístupňových, ale jen dvoustupňových a s novým mechanismem pro odpoutání zásahového prostředku od nosné rakety. V té době ovšem nebyly paradoxně ani odzkoušeny.

Systém pozemních antistřel (Ground-based Midcourse Defense systém – GMD) určený ke zneškodnění hlavic ve střední, tedy nejvyšší části balistické dráhy letu, je považován za nejméně spolehlivý článek štítu USA vedle střel k napadení rakety po startu nebo až v konečné fázi, kdy hlavice klesá na cíl.