CNN v úterý napsala, že v USA probíhá ostrý boj o to, kdo bude stát v klíčových pozicích, co se týká národní bezpečnosti.

Nejde jen o střet tradičních republikánů, jako je Rience Priebus, který povede Trumpovu kancelář, s neortodoxními lidmi, jako je hlavní strategický poradce budoucího prezidenta Steve Bannon, který je kvůli svému působení v roli šéfa protimigračního webu Breitbart považován na rasistu.

Hlavní spor se týká postu ministra zahraničí. Vedle jména newyorského starosty Rudyho Giulianiho stále častěji zaznívá i jméno Johna Boltona, bývalého amerického velvyslance v OSN, který však v této pozici působil za vlády George Bushe jen rok, protože ztratil podporu republikánů.

Konec jaderné dohody s Íránem?

Bolton už nyní agituje za zrušení jaderné dohody s Íránem, která se nelíbila ani nově zvolenému prezidentovi.

Bolton, který ještě na vlády Billa Clintona vyzýval spolu s dalšími neokonzervativními jestřáby k odstranění iráckého diktátora Saddáma Husajna, loni napsal komentář „Zastavte íránskou bombu bombardováním Íránu“.

Teherán už dal najevo, že dohodu, kde výměnou za značné omezení íránského jaderného programu odpadnou sankce, zrušit nelze, protože je multilaterální a USA jsou jen jedním z několika signatářů.

Bolton se také opakovaně vyjadřoval velmi kriticky k mezinárodním institucím včetně OSN. Je zastáncem toho, že by USA měly vést i unilaterální zásahy bez jakéhokoli mezinárodního schválení. Vede rovněž kampaň, aby USA nespadaly pod Mezinárodní trestní soud.

„Věci, které budou Putina bolet”

Bolton je znám i ostře protiruskými postoji, připomíná web The American Conservative. Před třemi lety, tedy ještě před anexí Krymu, v době krize okolo kauzy Edwarda Snowdena, jemuž dala Moskva azyl, říkal, že „je nutné sundat rukavice a dělat věci, které budou ruského vůdce Vladimira Putina bolet”.

To má hodně daleko k Trumpově vstřícnosti k ruskému vůdci a deklarované vůli zlepšit vztahy mezi Ruskem a USA.

To Rudy Giuliani zastává tradičnější postoje, kdy požaduje pokračující americkou angažovanost v zahraničí, boj proti terorismu a stabilizaci situace v Afghánistánu a Iráku.

Ani jeden z nich však není izolacionista, který by vyvedl USA z konfliktů a nezatáhl je do dalších, což si přáli mnozí Trumpovi voliči.