Podle výboru, který ze své 36stránkové vyšetřovací zprávy zveřejnil jen čtyřstránkové resumé, není celý rozsah škod způsobených Snowdenem znám. Nicméně je prý jasné, že předal tajné informace, které mají chránit americké jednotky v zahraničí, a tajné údaje o boji proti terorismu.

Ve zprávě výboru se také uvádí, že Snowden „není whistleblower”, jak tvrdí v rozhovorech pro média. Termín whistleblower by měl označovat někoho, kdo upozorní na nelegální či neetické praktiky, které jdou proti veřejnému zájmu, ale většina materiálů, které ukradl z NSA, se podle výboru týkala tajných služeb a důležitých programů obrany země.

Třiatřicetiletý Snowden, který nyní pobývá v Rusku, zveřejnil v roce 2013 množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek miliónů Američanů i vysokých politiků jiných zemí, například německé kancléřky Angely Merkelové. USA na Snowdena vydaly mezinárodní zatykač.

Milost od Obamy těžko

Mezinárodní organizace bojující za lidská práva, včetně Amnesty International či Human Rights Watch, tento týden spustily kampaň, která má přimět amerického prezidenta Baracka Obamu, aby Snowdena omilostnil.

Připojil se k ní například i neúspěšný uchazeč o kandidaturu na prezidenta Bernie Sanders, podle něhož Snowden prokázal americkým občanům službu, když je upozornil na to, jak NSA porušuje jejich ústavní práva.

Bílý dům už na podobnou akci reagoval odmítavě v červenci, kdy dostal petici se 160 000 podpisy. Snowdenovi hrozí v případě odsouzení za vyzrazení státního tajemství 30 let vězení.

Právě v těchto dnech také přichází do kin film režiséra Olivera Stonea, který Snowdena vykresluje jako hrdinu. Také například norský PEN klub udělil letos Snowdenovi cenu za boj za svobodu slova.