V duelu mezi Clintonovou a Trumpem by někdejší první dáma USA vyhrála o čtyři a více procentních bodů ve 20 státech a také v oblasti hlavního města, což by jí vyneslo zmíněných 244 volitelů. Také Trump míří k vítězství ve dvaceti státech, ty jsou ale populačně méně významné, získal by zde jen 126 volitelů.

KOMENTÁŘE DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Stín Akély nad Putinem

V otázce zbývajících 168 volitelů byly výsledky příliš těsné, než aby bylo možné určit jasného vítěze, plyne z rozsáhlého průzkumu deníku The Washington Post a společnosti SurveyMonkey, kterého se v srpnu ve všech 50 státech USA zúčastnilo přes 74 000 registrovaných voličů.

Pokud chce Trump ve volbách uspět, musí podle The Washington Post rychle sjednotit republikánské hlasy. Oslabují ho totiž prohlášení některých vlivných straníků, kteří se s miliardářem proslulým kontroverzními prohlášeními odmítají smířit.

Clintonová má více než devadesátiprocentní podporu vlastních voličů ve 32 státech unie, Trump jen ve třinácti.

Přepisování hranic

Výzkum ukázal, že už přestává platit zavedené rozdělení na státy, kde mají stabilní podporu republikáni, a na ty, kde dlouhodobě preferují demokraty.

Trump má silnou pozici na Středozápadě, kde si dříve vedli dobře demokraté. Malý náskok má v Ohiu a Iowě a jen málo zaostává ve Wisconsinu, Pensylvánii a Michiganu, kde demokraté vyhráli šest posledních voleb.

Jasné vítězství je přisuzováno ve státech, kde má kandidát v průzkumu náskok deseti procentních bodu, převaha je ve státech náskokem nejméně čtyř procentních bodů. Clintonová má náskok v klíčových státech s více voliteli

Jasné vítězství je přisuzováno ve státech, kde má kandidát v průzkumu náskok deseti procentních bodů, převaha je ve státech s náskokem nejméně čtyř procentních bodů. Clintonová má náskok v klíčových státech s více voliteli.

FOTO: David Ryneš, Novinky

Naopak na jihu a jihozápadě v Arizoně, Texasu a Georgii za Clintonovou mírně ztrácí, případně je zde souboj vyrovnaný. Jen o dva procentní body vede realitní magnát v Mississippi.

Tento výsledek je podle The Washington Post největším překvapením průzkumu, neboť tyto státy patří k tradičním republikánským baštám.

O méně než čtyři procentní body Clintonová vede i v Coloradu a na Floridě, stav v Severní Karolíně je nerozhodný.

Podle rasy, vzdělání a pohlaví

Potvrdilo se, že souboj Trumpa s Clintonovou rozděluje voliče mimo jiné podle rasového původu. Demokratka si u nebělochů v průměru vede o 31 procentních bodů lépe než u bělochů a Trump zase oslovuje bělochy o 31 procentních bodů více než černochy.

Ostřejší než v předešlých volbách je rozdělení podle pohlaví a dosaženého vzdělání. Ve všech 50 státech se Clintonové daří o 14 procent lépe u žen než mužů, Trump si naopak vede u mužů o 16 procentních bodů lépe než u žen. Ve 36 státech Clintonová mezi ženami vyhrála a v dalších šesti se k tomu přiblížila, Trump získal převahu mužů ve 38 státech.

Jako největší překážku v Trumpově cestě do Bílého domu vidí The Washington Post voliče s univerzitním diplomem. V roce 2012 republikán Mitt Romney získal v kategorii bělošských vysokoškoláků 56procentní podíl a nynější prezident Barack Obama 42 procent.

Donald Trump

Donald Trump

FOTO: Carlo Allegri, Reuters

Clintonová v nynější prezidentské kampani rozložení rovnice změnila. U bělošských vysokoškoláků zvítězila nad Trumpem v 31 státech a v šesti dalších skončil souboj remízou, Trump pak vyhrál ve 13 státech, které jsou navíc považovány za republikánské bašty.

Ještě větší rozdíl byl u podkategorie bělošských vysokoškolaček, jejichž podporu si na celostátní úrovni Clintonová zajistila s náskokem 23 procentních bodů proti Trumpovi.

Trump má naopak silnou voličskou základnu mezi bělochy bez vysokoškolského vzdělání. U nich vede nad Clintonovou ve 43 z 50 států a v dalších pěti je stav nerozhodný.