Inspekce zjistila, že pokud by tehdejší ministryně a nynější favoritka na demokratickou prezidentskou nominaci požádala na příslušném oddělení zabývajícím se elektronickou bezpečností o svolení používat soukromý e-mail, tak by ho nedostala. Zpráva také podkopává argumenty někdejší šéfky diplomacie, kterými hájí využívání soukromého poštovního serveru ve svém domě. Mimo jiné dříve uvedla, že to bylo běžnou praxí a že žádné svolení nepotřebovala, i tak se ale omluvila.

Ministerstvo zahraničí v reakci na zjištění kontroly uvedlo, že představitelé úřadu o soukromém e-mailu Clintonové používaném pro pracovní účely sice věděli, neznali ale plný rozsah jeho nasazení. Mluvčí ministerstva Mark Toner podle Reuters řekl, že úřad již vyhověl řadě doporučení, která inspekce ve zprávě učinila.

Clintonová podle vyšetřovatelů přes soukromý e-mail odeslala nebo přijala řadu tajných informací, přestože podle vládních nařízení podobnou poštu lze rozesílat jen přes bezpečnostně zajištěné kanály. Exministryně ale tvrdí, že její pošta žádná utajovaná data neobsahovala. V případu už byli vyslechnuti někteří její spolupracovníci, sama pak FBI přislíbila spolupráci.

Dávné problémy

Inspekce rovněž tvrdí, že ministerstvo zahraničí se potýkalo dávno před nástupem Clintonové s dlouhodobými a systémovými nedostatky s uchováváním dat. Úřad například nezachoval některou elektronickou korespondenci někdejších ministrů zahraničí. To ministerstvo uznává.

Předpokládaný republikánský prezidentský kandidát Donald Trump svou očekávanou demokratickou soupeřku v komentáři k auditu kritizoval.