Castro by chtěl, aby byl 60. rok života hranicí pro vstup do ústředního výboru strany a nejpozději v 70 letech by člen vedení musel odstoupit. To by umožnilo mladším funkcionářům rychleji postupovat na stranickém kariérním žebříčku.

Na Castrova slova v úvodním projevu na sjezdu delegáti v sále reagovali tichem.

„Nemyslete si, že pokud nebudete moci být ve vedení země, že nemůžete nic dělat,” řekl Castro s tím, že takoví členové se mohou nadále podílet na organizaci činnosti strany a také trávit více času s vnoučaty.

V čele Kuby je nyní několik sedmdesátníků a osmdesátníků, veteránů revoluce z roku 1959. Někdejší vůdce Fidel Castro, který v srpnu oslaví devadesátiny, se kvůli nemoci z politického života stáhnul v roce 2006.

Státní sektor osekává místa
Kuba od roku 2009 zeštíhluje dominantní státní sektor. Zrušen má být milión míst
K prosinci 2015 bylo samostatně výdělečných půl miliónu lidí
Živnostníci mohou najímat pracovníky. V nestátním sektoru pracují už asi dva milióny lidí (třetina pracovní síly)
Na většině zemědělské půdy hospodaří družstva. Nevyužitá je poskytována do bezplatného nájmu jednotlivcům
Všech 8984 státních restaurací má přejít do vlastnictví družstev jejich pracovníků
Byl legalizován soukromý prodej aut a domů i půjčky na jejich opravy
Zákon o zahraničních investicích (2014) nabízí značné daňové úlevy
Zdroj: www.wola.org

V pondělí budou delegáti sjezdu volit nové vedení strany. Castrovo znovuzvolení se očekává, stejně tak potvrzení role 85letého Josého Ramóna Ventury v roli stranické dvojky. Věkové limity ohlášené Castrem se tak na ně zřejmě vztahovat nebudou. Castro, kterému je 84 let, chce v úřadu hlavy státu zůstat do roku 2018. Zda poté setrvá v čele strany, není zatím jasné.

Kam dál s ekonomikou

Názorové pnutí ve stranických řadách, dostoupilo takového stupně, že se ozývaly výzvy odložit několikadenní sjezd a reformy nejdřív zevrubně probrat. Na nezvyklou situaci reagoval i úvodník hlavního oficiálního listu Granma: „Základna strany je rozhněvaná, a právem. V demokracii ve straně jsme udělali krok zpět, protože jsme na základnu zapomněli.“

V očích veřejnosti nemají vláda a její ekonomika příznivou odezvu, jelikož za průměrný měsíční plat 25 dolarů (asi 600 Kč) se rodinám nežije snadno. Podle všeho zjevně tedy ani partajní vedení nemá úplně jasno, jak daleko s tržními reformami zajít.

Obamův projev v Havaně, v němž host neodolal pokušení a radil Kubáncům, jak mají zemi demokratizovat a jak změnit ekonomiku, představoval zašťouráním do vosího hnízda. [celá zpráva]

Kubánský prezident Raúl Castro mluví na úvod sedmého sjezdu kubánské komunistické strany

Kubánský prezident Raúl Castro mluví na úvod sedmého sjezdu kubánské komunistické strany

FOTO: Reuters

„Nepotřebujeme, aby nám impérium cokoli udělovalo,“ napsal v ostré reakci penziónovaný vůdce revoluce a exprezident Fidel Castro, dotčený tím, že Obama ani slovem nezmínil dřívější nepřátelskou politiku USA k ostrovu, ani neuznal evidentní úspěchy Kuby ve zdravotnictví a školství. [celá zpráva]

Ti mladší, kteří už minulost tak dramaticky neprožívají – pokud vůbec –, a ti, kdo již s úspěchem okusili možnost podnikat v malém, jak jim to umožňují první přijaté reformy, se na věc dívají jinak.

List USA Today uvedl příklad Joana Pereze-Garcíi, který si po řadě málo placených míst ve státním sektoru založil opravnu elektroniky. A podle svých slov si žije nesrovnatelně lépe. Libuje si i Maria Perezová, která si otevřela restauraci. Nemá už takovou starost s nákupem surovin, protože farmáři nově smějí sami prodávat nadprodukci, což je samozřejmě motivuje. Drobní soukromníci – oficiálně „samostatně výdělečné osoby“ – mohou už dokonce zaměstnávat i jiné.

Kapitalismus se skepsí

Reformy zítřka ale mají už být o něčem podstatně zásadnějším – o podnicích a celých odvětvích. To už je jiný terén.

„Mnoho Kubánců je skeptických vůči kapitalismu volného trhu. Jsou ostražití před silou USA a nedovedou si představit společnost bez bezplatné zdravotní péče a školství, jež zavedla revoluce z roku 1959,“ poznamenala agentura AP.

Obamova vystoupení v Havaně se proto podle kubánského novináře Francisca Rodrigueze jevila jako „obracení na víru“. Zda Kuba skutečně vykročí tím ostře kapitalistickým směrem, který by si Obama přál, nebo spíš zvolí cosi očekávaného na způsob hybridní „čínské cesty“, se uvidí.

Společenský tlak na vládnoucí komunisty v každém případě velmi zesílil – s novou koncepcí si budou muset pospíšit.