I první plavba mohutné, leč rychlé lodi v roce 1952 budila pocity pýchy. Loď brázdila oceán rychlostí až 71 km/h, takže pasažéři, kteří se odvážili až na horní palubu, lapali po dechu. Atlantik překonalo plavidlo za pouhé tři dny, deset hodin a 40 minut. Bylo tak o deset hodin rychlejší než dosud nejlepší loď té doby – britská Queen Mary. Tu USS United States suverénně předstihla i při zpáteční plavbě, a získala tak Modrou stuhu, nejprestižnější putovní ocenění.

I tímto způsobem tedy Američané symbolicky potvrdili, že po roce 1945 už moře nepatří Británii, nýbrž jim. Některé z rekordů, které loď tehdy vytvořila pro třídu zaoceánských plavidel, zůstaly nepřekonány dodnes.

Nyní však mohutné a kdysi luxusní plavidlo rezaví u mola na jihu Filadelfie a nad jeho budoucností se vznášejí temné stíny. Vlastník lodi vyslal varovné poselství-ultimátum, že pokud se do konce října nenajde dost peněz na uchování plavidla, prodá ho prostě do šrotu.

Místo u mola – a kam dál?

Vlastníkem je konzervátorská skupina USS United States Conservancy, která loď získala před čtyřmi lety a měla s ní velké plány. Ty ale přišly vniveč kvůli trapné skutečnosti, že jen měsíční nájem místa u mola číslo 82 stojí šedesát tisíc dolarů, tedy více než milión korun. A pokud by ze staré lodi mělo něco být, ať už hotel, úřední „budova“ nebo plovoucí muzeum, vyžadovalo by to ne 60 tisíc, nýbrž 300 miliónů dolarů.

Zpočátku loď dostávala slušné dary. Jen v roce 2011 se na ni vybralo 4,2 miliónu dolarů. O dva roky později to však bylo už jen 213 tisíc. Loni to bylo o něco lepší – vybralo se 447 575 dolarů, ale i to je málo.

Z každého získaného dolaru se dnes 40 centů vydá na místo u mola, 25 centů na lodní pojištění, 21 centů na údržbu a 6 centů na administrativu. Na všechny další akce zbývá jen necelá dvanáctina ze získaných darů.

Vybrali si špatnou dobu. Trh se šrotem je přesycený. Budou muset platit, aby se toho zbavilišéf firmy na likvidaci lodí

„Naším cílem není donekonečna držet loď na hladině za současných podmínek. To nikomu neprospěje. Naším posláním je ve skutečnosti sloužit jako dočasní správcové, aby bylo možno vyvinout schůdný plán pro její opětný rozvoj,“ uvedla ředitelka konzervátorské skupiny Susan Gibbsová, jejíž dědeček navrhoval tuto kdysi nejrychlejší a neluxusnější loď světa, která je ještě o 30 metrů delší než slavný Titanik.

Na dosah je záchrana i zánik

Proto konzervátoři vyhlásili „ultimátum“ do konce října. „Jinak nebudeme mít jinou možnost než jednat o prodeji lodi zodpovědnému recyklátorovi, který působí v USA,“ uvedla skupina.

„Nikdy jsme neměli blíže k záchraně USS United States a nikdy jsme neměli blíže ke ztrátě této lodi,“ prohlašuje nyní Gibbsová. Ještě před čtyřmi lety měla jako šéfka skupiny plat 75 tisíc dolarů. Šéfkou je pořád, ale plat už za svou funkci nemá žádný.

Zdá se přitom, že ani na sešrotování nikdo moc nevydělá, jak upozorňuje Robert Berry, viceprezident texaské firmy International Shipbreaking. „Vybrali si špatnou dobu. Trh se šrotem je přesycený. Budou muset platit, aby se toho zbavili,“ řekl.

Není to poprvé, co lodi hrozí sešrotování. Když její předposlední vlastník Norwegian Cruise Lines upustil od plánů na její přebudování pro službu na Havaji, přijímal také nabídky na sešrotování. S pomocí filadelfského podnikatele ji však koupila konzervátorská skupina, která i nyní hledá nové zachránce s pomocí webu www.savetheunitedstates.org.

Už v roce 1984 přišla loď o veškeré luxusní vybavení, které na ni lákalo prezidenty i herečky, a dnes je jen prázdným, nehostinným trupem. Jen dar loni zabránil prodeji dalšího z lodních motorů.