Oborník na arabskou kulturu a literaturu Flagg Miller z Kalifornské univerzity záznamy datující se až k počátkům šedesátých let poslouchal a zkoumal deset let, než o nich napsal knihu nazvanou Smělý asketa.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Miller pro britskou rozhlasovou stanici BBC popsal odhodlanost, s jakou se bin Ládin prosazoval mezi bojovníky džihádu. „Byl z prominentní a bohaté rodiny. Měl peníze a mohl tahat za nitky,“ popsal Miller možnosti, kterých se bin Ládin do značné míry vzdal.

Svoji pozici si budoucí nejhledanější muž světa pečlivě a vytrvale budoval. „Vytvářel si obraz efektivního bojovníka. To nebyla snadná práce, protože byl známý jako dandy,“ poznamenal Miller, podle něhož se však bin Ládin dokázal výborně prezentovat a před džihádisty prokázal svoji důvěryhodnost.

Ideální nástroj propagandy

Bin Ládin pochopil, že kazety se zvukovým záznamem jsou ideálním prostředkem k šíření jeho názorů. Poprvé se na nahrávce objevil v roce 1987, kdy se účastnil boje afghánských povstalců proti sovětské armádě.

Jak záznamy ukazují, Spojené státy nebyly dlouho největším terčem jeho kritiky. Nahrané projevy z 80. a 90. let pro posluchače v Saúdské Arábii a Jemenu jsou zaměřeny hlavně proti všem muslimům, kteří nesouhlasili s jeho striktním výkladem islámu.

Poprvé na USA bin Ládin slovně útočil v roce 1993. V tomto projevu také hovořil o příkladu Mahátmy Gándhího a jeho bojkotu britských výrobků. Podle bin Ládina by se měli muslimové zachovat stejně vůči Americe. Válku v podstatě USA vyhlásil až o tři roky později poté, co mu na naléhání z Washingtonu Saúdská Arábie odebrala občanství a bin Ládin přišel o peníze.

Na páskách jsou i hudební nahrávky včetně písní úspěšného zpěváka Enrika Maciase, který byl alžírským Židem. Nechybí ani kuriozity jako záznam ze snídaně na výcvikové základně v Afghánistánu nebo rozhovor s džinem.

Až jeden z posledních záznamů neurčitě hovoří o chystaném útoku proti USA. Podle Millera se jednalo o 11. září 2001.

Jak se kazety dostaly do USA
Krabice s páskami se našly v opuštěném domě v Kandaháru v roce 2001. Jedna afghánská rodina je chtěla prodat na trhu. Byly na nich totiž i hudební nahrávky, které do té doby vláda Tálibánu zakazovala. Dozvěděl se ale o nich kameraman televize CNN a nové majitele přesvědčil, aby pásky odevzdali, protože mohou obsahovat cenné informace.
Nakonec se kolekce o dva roky později dostala na univerzitu v Massachusetts. Ta se obrátila na Millera z Kalifornské univerzity, aby ji prozkoumal.