„Mysleli jsme si a říkali politikům, že výbuch lidového povstání vezme Al-Káidě její příběh,“ píše. „Místo toho bylo arabské jaro pro islámské extremisty požehnáním jak na Blízkém východě, tak v severní Africe. Z pohledu boje s terorismem se arabské jaro proměnilo v zimu,“ shrnul.

Morrellovo hodnocení tím jde zásadně za rámec dosavadních vyjádření činitelů amerických zpravodajských služeb, kteří maximálně připouštějí, že nástup revolty „nezachytili“.

Důvody, proč Al-Káida opět získává vliv, jsou nyní očividné – politické změny, jež se zprvu jevily slibně, nevedly k vytvoření nových efektivních vlád, poznamenal k článku deník WP.

Neexistující irácké zbraně hromadného ničení i exploze extremismu po arabském jaru se tak řadí k dlouhé sérii vážných selhání CIA v uplynulých desetiletích, kdy například nepředpověděla pád berlínské zdi, konec studené války a ani pozdější rozpad SSSR.

Tsunami, která laxní službu zaskočila

Nyní 56letý Morrell, který nastoupil do CIA v roce 1980 a odešel před dvěma lety, vidí důvod selhání CIA v závislosti na informacích od partnerských blízkovýchodních vlád. „Byli jsme laxní ve vytváření vlastních okének do událostí a vlády, na které jsme se spoléhali, byly izolované – neměly tušení o tsunami, která měla přijít,“ napsal.

Prezident Barack Obama se ještě pokusil zákulisně pojistit pokojný přechod moci z rukou egyptského prezidenta Husního Mubaraka. Morrell v knize vzpomíná, jak se stal prostředníkem mezi Bílým domem a šéfem Mubarakovy tajné služby Umarem Sulejmanem, jenž údajně žádal pokyny z USA. Tlumočil mu například doporučení přesvědčit Mubaraka, aby oznámil, že odstoupí a že ustaví přechodnou radu. Prezident to neudělal. A za deset dní byl nucen i tak rezignovat.

Cheney hledal bič na Saddáma

Morrell měl dříve na starosti denní zpravodajský briefing pro prezidenta George W. Bushe a sděloval mu i první kusé informace při útoku 11. září 2001, jemuž CIA nedokázala zabránit. V knize se omluvil tehdejšímu šéfovi diplomacie Colinu Powelovi za chybné podklady o iráckých masových zbraních, s nimiž ho vybavili do Rady bezpečnosti. Žádné se po invazi 2003 nenašly.

Obvinil naopak Bushova viceprezidenta Dicka Cheneyho z toho, že při hledání důvodů pro Saddámovo svržení naléhal na CIA, aby našla jeho spojení s al-Kajdá, které ale neexistovalo.

Po dramatickém nástupu Islámského státu v Sýrii a Iráku loni v létě prezident Obama znovu obvinil zpravodajskou komunitu, že zaspala, ale to se ukazuje jako sporné. „Každý, kdo četl plný rozsah práce CIA o IS a Iráku, by neměl být současnou situací překvapen,“ bránil se mluvčí Christopher White.

Události, v nichž špionáž zaspala
1941 - riziko japonského útoku na přístav Pearl Harbor
1979 - islámská revoluce v Íránu a sovětská invaze do Afghánistánu
1989 - pád berlínské zdi a konec studené války
1991 - rozpad Sovětského svazu
1998 - indický test jaderné nálože
2001 - teroristický útok proti USA z 11. září
2001–13 - neexistence masových zbraní v Iráku
2010–11 - arabské jaro a posílení Al-Káidy
2014 - nástup Islámského státu v Iráku a Sýrii
Zdroj: foreignpolicy.com