„Musíme se postavit skutečnosti dneška. Musíme být pragmatičtí, těžké volbě se nevyhneme,“ potvrdil agentuře AP tiskový zástupce Pentagonu kontradmirál John Kirby ještě před oficiálním zveřejněním návrhu, o kterém předem informoval list The New York Times.

Počet příslušníků pozemních sil by tak měl v příštích letech poklesnout až na 440 000. Přitom po 11. září 2001 zaměstnávaly pozemní síly 570 000 vojáků. Stavy výrazně poklesnou hned po Novém roce, jakmile Američané ukončí bojové operace v Afghánistánu.

„Vždycky musíte mít své instituce připravené, ale nemůžete mít ministerstvo obrany pro velkou pozemní válku, když žádná velká pozemní válka není,“ řekl NYT nejmenovaný zástupce Pentagonu. Právě válka v Afghánistánu a Iráku se v minulé dekádě citelně podepsala na vysokých výdajích na armádu.

Méně vojáků měly USA jen v letech před druhou světovou válkou, v roce 1939 to podle serveru Wikipedia bylo 334 000 příslušníků.

Škrty postihnou i další složky

Podle NYT mají škrty významně postihnout i bojové letectvo. Deník The Wall Street Journal doplnil, že Hagel doporučí také snížit příspěvky na bydlení pro armádní zaměstnance a omezit růst platů.

Rozpočet armády USA nicméně i v příštím roce zůstane suverénně největším na světě. Američané na obranu vydají zhruba pětkrát tolik, co druzí Číňané.