Článek
Bergoglio měl zbavit ochrany dva členy jezuitského řádu, kteří odmítli dál navštěvovat slumy a pomáhat v nich chudým. To umožnilo, aby byli Orlando Yorio a Francisco Jalics v květnu 1976 zadrženi příslušníky námořnictva. Informoval o tom novinář Horacio Verbitsky v knize Mlčení.
Verbitského kniha vychází z výpovědí jednoho ze zadržených jezuitů Orlanda Yorii, s nímž mluvil ještě před tím, než v roce 2000 zemřel. Podle AP „Yorio obvinil Bergoglia, že je předal eskadrám smrti, když odmítl před režimem hájit jejich práci.“ Druhý unesený se k případu odmítl vyjádřit, stáhl se do ústraní v klášteře v Německu.
Bergoglio se pak pokusil zařídit, aby se oba dostali na svobodu, navštívil osobního kněze diktátora Jorge Videly, aby osobně požádal o milost pro ně. Stojí to v Bergogliově autorizované biografii z roku 2010, kterou napsal Sergio Rubbin.
Oba jezuité nezmizeli, nebyli shozeni do moře, jako mnozí jiní zadržení. „Byli objeveni o pět měsíců později, zdrogovaní a polonazí v poli,“ napsal list The Times.
Kardinál stanul před soudem
Kvůli zadržení obou jezuitů byla dokonce v roce 2005 podána žaloba. Tehdejší Bergogliův mluvčí řekl po jejím podání, že jde o „starou pomluvu“. Bergoglio dvakrát odmítl u soudu vypovídat, nakonec tak učinil v roce 2010, ale jeho odpovědi byly vyhýbavé, uvedla obhájkyně lidských práv u soudu.
Obhájci Bergoglia uvádějí, že sám z vazeb žádný prospěch neměl a naopak pomáhal disidentům za vlády junty ze země utéci. Bergoglio prohlásil, že ze zákulisí zachránil životy obou kněžích a dalších, které tajně ukryl před "eskadrami smrti". V jednom případě prý dal svoje doklady jednomu disidentovi, který se mu podobal, aby mohl uprchnout ze země.
"Bergoglio je muž moci a ví, jak se usadit mezi mocnými lidmi. Stále mám mnoho pochybností o jeho roli, pokud jde o jezuity, kteří zmizeli za diktatury," řekl podle ČTK Eduardo de la Serna ze skupiny levicově zaměřených kněžích, kteří se věnují pomoci chudým.
Církev se musela omluvit
Římskokatolická církev se v roce 2000 rozhodla sama veřejně omluvit za neschopnost zaujmout odmítavý postoj k vojenské vládě. "Chceme se zpovídat před Bohem ze všeho, co jsme udělali špatně," oznámila tehdy argentinská biskupská konference.
V únoru argentinský soud konstatoval při rozsudku doživotního trestu vězení nad třemi bývalými vojáky za zabití dvou kněžích, že církevní aparát zavíral nad vraždou oči.
Bývalý děkan sociálních věd na univerzitě v Buenos Aires Fortunato Mallimacci o Bergogliovi v této souvislosti řekl: „Historie ho odsoudí. Ukazuje ho jako člověka, který se stavěl proti všem inovacím v církvi a nad tím vším v době diktatury byl velmi spjat s armádou.“
Kvůli vazbám na juntu se během její vlády zpřetrhaly Bergogliovy vazby s bratry jezuity, kteří chtěli být politicky liberálnější.
Soudy s juntisty pokračují
Postavení církve za vojenské diktatury může pronásledovat Bergoglia dlouho, protože v letech 1973 až 1979 vedl jezuitský řád. Církev po převratu vyzývala věřící k vlastenectví.
V Argentině pokračují procesy proti představitelům diktatury. Tento týden soud v Buenos Aires uložil doživotní trest vězení "poslednímu diktátorovi" Reynaldu Bignonemu za zmizení 23 lidí včetně dvou těhotných žen. Stalo se to v 80. letech, kdy byl u moci.