Podle dat zveřejněných Evropskou kosmickou agenturou (ESA) spadl satelit k Zemi v 06:20 SELČ. Detailnější informace o tom, kde přesně trosky družice skončily, zatím nejsou k dispozici. Mluvčí ESA Bernhard von Weyhe vyloučil, že by zasáhly evropský kontinent. "Nejpravděpodobnější je nyní severní Amerika," řekl.

NASA na svém twitterovém účtu uvedla, že jako nejpravděpodobnější místo dopadu se jeví Kanada. Zprávy dalších uživatelů Twitteru hovoří o tom, že zbytku UARS se mohly ocitnout poblíž města Okotoks jižně od Calgary v západní části Kanady.

Dopad satelitu dokládá, jak nespolehlivé mohou být výpočty trajektorie předmětu řítícího se k Zemi. Původní informace totiž hovořily o tom, že jediným kontinentem, který nebude pádem vysloužilé družice ohrožen, je Severní Amerika.

Video

Padající satelit by měl dopadnout v okolí 57 stupňů zeměpisné šířky. (Zdroj: Youtube)

Americká družice pro výzkum vyšších vrstev atmosféry byla na oběžné dráze od roku 1991 a fungovala do roku 2005, kdy jí došlo palivo. Od té doby se satelit pomalu přibližoval k zemskému povrchu. Šance, že jeho zbytky způsobí větší škody nebo zasáhnou člověka, byly podle odborníků mizivé.

Šestitunový aparát se pohyboval rychlostí 28 160 kilometrů za hodinu, z větší části shořel v atmosféře a na Zemi spadlo zhruba jen půl tuny vesmírné mechaniky rozdělené do 26 kusů. Podle výpočtů měl nejtěžší z kusů vážit zhruba 150 kilogramů, to ale prověří až případný nález trosek satelitu.

Video

Amatérské záběry satelitu NASA. (Zdroj: Youtube)

Co se děje při pádu družice k Zemi
Zemská atmosféra satelit značně zpomalí a většina zařízení při průletu atmosférou shoří. Družice UARS je ale relativně velká a část z ní dopadne na zem, rozhodně to však nebude rychlostí, s jakou obíhala kolem Země, a navíc to bude hned několik menších kusů. Ty mohou dosáhnout přetížení až 10G, tedy desetinásobku své hmotnosti. Pro porovnání, přetížení 5G dosahují stíhačky nebo při maximálně vyvinuté rychlosti vozy F1.
Důvodem, proč nelze předpovědět přesné místo dopadu trosek družice, je proměnlivá hustota v atmosféře způsobující odlišné protichůdné síly.