Přistání by se mělo odehrát v plánovaném termínu. Meteorologové uvádějí, že předpověď počasí je velmi příznivá. Raketoplán dosedne těsně před úsvitem. Řídící středisko odolalo tlaku, aby se přistálo až v 7:33, kdy bude lepší světlo a lidé by mohli přistání lépe sledovat. „Chceme se držet obvyklých procedur,“ řekl vedoucí týmu mise raketoplánu LeRoy Cain. „Ať už to bude čtyřicet minut před úsvitem nebo hodinu po něm, bude to bezpečné přistání v Kennedyho vesmírném středisku. Držíme se plánu.

Atlantis ke svému poslednímu letu vzlétl 8. července. Na palubě měl jen čtyřčlennou posádku, protože přepravoval nákladový modul Raffaelo plný zásob. Přepravoval především velké množství potravin. Od orbitální stanice se odpojil v úterý.[celá zpráva]

„Sbohem ISS, dělej nám radost,“ vzkázal šestičlenné posádce ISS z paluby vzdalujícího se raketoplánu jeho velitel Chris Ferguson.

„Atlantis odlétá naposledy,“ řekl z ISS za NASA Ron Garan. „Díky za tvých 12 návštěv,“ dodal.

Poslední sbohem. Pohled z okénka raketoplánu Atlantis na ISS po jeho odpojení

Poslední sbohem. Pohled z okénka raketoplánu Atlantis na ISS po jeho odpojení

FOTO: NASA, Reuters

Posádka Atlantisu tvořená kromě Fergusona pilotem Doughem Hurleyem a specialisty Sandrou Magnusovou a Rexem Walheimem kolegům na stanici zanechala dva dárky – model raketoplánu a americkou vlajku, jež byla na palubě Columbie 12. dubna 1981 při první misi „shuttlů“. Zpátky do USA si ji má odvézt někdo z první posádky budoucí americké návratové lodi. Ta má být ale hotova nejdříve za čtyři roky. Do té doby musí Američané k ISS létat na ruských třímístných lodích Sojuz.

Fotografování ISS

Posledním úkolem, který ve vesmíru plnil poslední z amerických raketoplánů při své poslední misi, byla fotografická expedice. Poté, co se v úterý Atlantis dvě minuty před půl devátou ráno odpojil od Mezinárodní vesmírné stanice ISS, asi hodinu manévroval kolem ISS, aby pořídil její snímky z nezvyklých úhlů. V následujících letech totiž nebude možnost stanici vyfotografovat jinak než z okénka ruských lodí Sojuz či evropských automatických transportérů ATV.

Atlantis se vzdálil asi 200 metrů od přídě ISS, která se pak pomocí motorů své ruské záďové části natočila o 90 stupňů. Raketoplán tak mohl přeletět těsně nad celým 400tunovým komplexem a pořídit sérii jedinečných fotografií osy stanice i napojených modulů. Snímky mají rovněž poskytnout konstruktérům informace o stavu jednotlivých sekcí ISS.

Historie raketoplánů

Raketoplány, jichž americká vesmírná agentura NASA do aktivní služby nasadila pět, vzlétly ke 133 úspěšným misím, dva lety skončily tragicky: Challenger explodoval při startu v lednu 1986 a Columbia se roztrhla při návratu v únoru 2003.

Celkem 36 krát přistály raketoplány u ISS, téměř jednadvacet tisíckrát obletěly Zemi, přičemž zdolaly přes 900 miliónů kilometrů, a na jejich palubách se – většinou po sedmi, ale jednou i osm – vystřídalo 355 astronautů ze 16 zemí světa.

Program raketoplánu však nekončí s posledním přistáním, poběží ještě několik let, během nichž se například budou archivovat všechna technická data o raketoplánu a misích.

Atlantis bude po svém vyřazení vystaven v Kennedyho vesmírném středisku