Článek
Podle zveřejněných diplomatických depeší vyvíjejí USA na Islámábád velký tlak, aby tvrdším způsobem zasáhl proti islamistům, kteří z pákistánského území útočí na mezinárodní jednotky v Afghánistánu. Pákistán ale tomuto naléhání odolává.
"Není šance, že by (Pákistán) zastavil podporu těmto skupinám, které navíc občas útočí i na zásobovací konvoje pro síly ISAF. Považuje je za důležitou součást svého národního bezpečnostního aparátu proti Indii," uvedla v kabelogramu z února 2009 tehdejší americká velvyslankyně v Pákistánu Anne Pattersonová.
Indie je největším regionálním rivalem Pákistánu a země proti sobě vedly už tři války.
Západ se bál pákistánského jaderného arzenálu
Nově zveřejněné zprávy potvrdily strach USA a Británie z pákistánského jaderného arzenálu a transferu jaderného materiálu islamistům. Americká velvyslankyně Anne Patersonová psala z Islámábádu: "Naší největší obavou není, že by islámští militanti ukradli nějakou zbraně, jako spíše to, že někdo pracující ve vládě v Pákistánu by mohl umožnit propašovat ven dostatek materiálu na výrobu takové zbraně. Přestože Pákistán čelí ekonomické katastrofě, vyrábí jaderné zbraně rychleji než kterákoli jiná země na světě."
Tato vyjádření pobouřila Islámábád. Mluvčí pákistánské vlády Abdul Basit řekl francouzské AFP: „Jejich strach byl pošetilý a bezpochyby patří do světa povýšenosti. Nebyl ani jediný incident, který by se týkal našeho štěpného materiálu, což jasně odráží, jak silný je náš dohled a mechanismy kontroly." Podle něj je to ukázka dějinné zaujatosti proti Pákistánu.
Obavy Západu potvrzovali Rusové, Jurij Koroljov z ruského ministerstva zahraničí řekl americkým představitelům, že "islamisté nejen touží po moci v Pákistánu, ale také se zkouší dostat k jadernému materiálu. V pákistánském jaderném raketovém programu je zapojeno 120 až 130 tisíc lidí. Není způsob, jak zaručit, že všichni jsou stoprocentně loajální a odpovědní". [celá zpráva]
V případě vztahů s Pákistánem lze zveřejnění depeší skutečně považovat za 11. září diplomacie. Depeše navíc ukazují na napětí mezi armádou a současným pákistánským prezidentem Asím Alím Zardárím.