Rezoluci, která zavádí nové sankce proti Íránu za jeho neprůhledný jaderný program, předložilo v polovině května členským státům Rady bezpečnosti pět stálých členů tohoto orgánu a Německo. Zpřísní zbraňové embargo a omezí finanční toky u íránských bank podezřelých z napojení na jaderný program. Zavedou se i kontroly zboží dopravovaného do Íránu.

Z 15 členů RB s novými sankcemi nesouhlasí Brazílie, Turecko a Libanon. Ze stálých členů Rady bezpečnosti, kteří mají právo veta a mohou rezoluci smést, projevovaly donedávna značnou zdrženlivost i Rusko a Čína, ty se však na znění rezoluce podle úterních zpráv shodly.

V noci na úterý se konalo setkání RB na žádost Brazílie a Turecka, které s Íránem nedávno vyjednaly kontroverzní dohodu o předání části íránského slabě obohaceného uranu do Turecka výměnou za dodání jaderného paliva. Obě země požadovaly otevřené jednání před vlastním hlasováním RB, nenašly však v této věci podporu.

Ještě před jednáním íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád varoval, že případné sankce Teherán od rozvoje jaderného programu neodradí. Pohrozil, že v případě přijetí sankcí se nemusí už opakovat íránská nabídka na výměnu 1200 kg nízce obohaceného uranu za palivo domluvená s Brazílií a Tureckem.

Vyzval i Moskvu, aby se nepřidávala na stranu nepřátel Íránu. Očekává se, že se Ahmadínežád setká s ruským premiérem Vladimirem Putinem v Istanbulu, kde se koná regionální konference o bezpečnosti v Asii. V pátek míří Ahmadínežád do Číny, kde zřejmě chtěl apelovat na čínské vedení, aby rezoluci nepodpořilo.

V úterý se sešla RB s vyloučením veřejnosti.