Proč je vlastně ropa pro ptáky tak nebezpečná? Pobřežní ptactvo při hledání potravy polyká jedovatou ropu nebo si ušpiní peří. Při pokusu vyčistit peří zobákem se zvířata také otráví. Kromě toho ropa zničí tepelnou izolaci ptáků, takže mohou umrznout. A když uhynou dospělí ptáci, mláďata hladoví.

V USA se k čištění ptáků už desítky let užívá běžný prostředek na mytí nádobí. Používají ho i mezinárodní odborníci, protože rozpouští mastnotu i špínu, aniž poškodí citlivou ptačí kůži.

A jak vlastní čištění ptáků probíhá? O jednoho ptáka se vždy starají dva až čtyři ochránci přírody. U pelikánů, kteří se často brání, to zpravidla bývají tři lidé. Nejprochladlejší zvířata se nejprve zahřívají a dostanou živný roztok. Když se vzpamatují z prvotního stresu, ochránci je prohlédnou.

Teprve potom začíná samotné čištění ve vlažné vodě. Lidé ponoří ptáka až patnáctkrát do vany s velmi naředěným mycím prostředkem. Když už nejsou ve vodě vidět žádné zbytky ropy, záchranáři pomocí hadice propláchnou zvíře mýdlovou vodou. Po uschnutí se zvíře nakrmí a ochránci přírody je pozorují, jak plave v bazénku. Pokud má poté pták na sobě nějaká mokrá místa, je třeba je ještě dočistit.

Šance ptáků na přežití jsou malé

Čištění musí být co nejrychlejší. Zvířata při něm trpí tak velkým stresem, že by mohla zemřít na zástavu srdce. Úspěšně vyčištěné ptáky je možné vrátit do volné přírody až ve chvíli, kdy se jim obnoví přirozená mastná vrstva, která chrání peří před vodou.

Čisticí procedury jsou ale sporné. Šance na přežití ptáků, kteří byli zamazáni od ropy, jsou velmi malé. Spolknutá ropa se rychle usazuje v játrech nebo ledvinách a kvůli tomu mnoho zvířat nakonec stejně zemře.

Pokud navíc v moři zůstává ropa, hodně úspěšně vyčištěných ptáků se znovu vrací do znečištěných oblastí. Proto někteří ochránci zvířat sami doporučují, aby byli zamazaní ptáci raději rychle a bezbolestně usmrceni, než aby byli vystaveni stresu spojenému s čisticí procedurou.