Hlavní obsah

Bílý dům brzdí očekávání kolem vyšetřování drsných výslechů

Právo, Jiří Roškot

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Washington

Bílý dům na pozadí eskalujícího politického sváru v USA rázně zchladil očekávání, že by prezident Barack Obama podpořil vyšetřování a postihu činitelů, kteří pro CIA schválili drsné výslechy podezřelých z terorismu.

Článek

„Něco takového by se pravděpodobně stalo jen politickou tahanicí. Všem nám nejlépe vyhovuje, když budeme hledět do budoucnosti,“ řekl ve čtvrtek prezidentův mluvčí Robert Gibbs, a potvrdil tak Obamovo původní stanovisko.

To prezident sice nikdy neopustil, nicméně pod zjevným tlakem liberálního křídla svých stoupenců v úterý opatrně a s výhradami připustil jistou možnost. „Rozhodnutí bude spíše na ministru spravedlnosti v rámci nejrůznějších zákonů,“ řekl.

Dodal, že kdyby nastala volba, bylo by asi citlivější, kdyby se věci ujala komise složená ze zástupců obou politických stran po vzoru komise pro vyšetření událostí z 11. září 2001. Varoval ale, že politická řevnivost kolem problému by oslabila zajišťování bezpečnosti země.

Napětí už ovládlo Kongres. Čtvrteční slyšení ministra spravedlnosti Erica Holdera ve sněmovním výboru o rozpočtu se zvrhlo ve vášnivou diskusi o odtajnění dalších dokumentů. „Máte povinnost zveřejnit ty zbývající!“ žádal republikán Frank Wolf, podle něhož dokážou, že tvrdé výslechy přinesly cenné informace o plánech al-Kajdá.

Nepřímo mu pomohl nynější šéf Pentagonu Robert Gates, jenž podle zveřejnění dokumentů podpořil, protože by jejich utajování bylo stejně neudržitelné. „Jsem přesvědčen, že mnoho z toho se objeví a hodně se už objevilo,“ řekl vojákům v Severní Karolíně.

O waterboardingu věděli i demokraté

Šéf menšinových republikánů John Boehner mezitím obvinil předsedkyni Sněmovny Nancy Pelosiovou, že ji Bushova administrativa jako členku vedení Kongresu v roce 2002 stejně jako další čelné demokraty vyrozuměla o tvrdých výsleších, proti nimž neprotestovala.

Na to se ostatně bývalý prezident ještě ve funkci několikrát odvolával. Pelosiová se teď brání, že šlo jen o obecnou informaci. Nikdy jim prý ale nikdo neřekl, že waterboarding byl při výsleších skutečně nasazen.

Další explozi debat o mučivých metodách nesporně vyvolá i fotodokumentace o zacházení se zajatci v Iráku a Afghánistánu, kterou má Pentagon zveřejnit do 28. května. U soudu si zveřejnění žalobou na základě zákona o svobodě informací vynutila Americká unie pro občanské svobody. Bushova administrativa její požadavek z roku 2003 blokovala.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám