"Chci dále sloužit v Kongresu," uvedl jednašedesátiletý někdejší starosta Clevelandu. V zákonodárném sboru od roku 1996 zastupuje Ohio a už v březnu by měl svést boj se čtyřmi dalšími demokratickými zájemci o tuto funkci.

Kucinich v minulosti zaujal marnou snahou zřídit ministerstvo míru či sesadit viceprezidenta Dicka Cheneyho. Ve kampani požadoval okamžitý odchod amerických vojáků z Iráku. Kucinich zdůrazňoval, že byl z demokratických kandidátů jediný, kdo volil proti invazi do Iráku.

Avšak v Iowě a Nevadě nezískal žádného volitele a v primárkách v New Hampshiru jen jedno procento hlasů.

Jak si Kucinich vedl v jednotlivých státech
státdatumpořadízískané hlasy
Iowa3. lednamezi posledními třeminecelé procento
New Hampshire8. lednapátý1 procento
Michigan15. lednatřetí4 procenta
Nevada19. lednamezi posledními třeminecelé procento

O demokratickou nominaci zápolí někdejší první dáma Hillary Clintonová, černošský senátor Barack Obama, bývalý senátor John Edwards a další přesvědčený pacifista Mike Gravel, který však prakticky už s kampaní ustal.

Z voleb už odstoupili senátoři Joe Biden a Christopher Dodd a guvernér Nového Mexika Bill Richardson.

Nominační stranické sjezdy se uskuteční koncem léta. Nového prezidenta pak budou Američané volit v listopadu.

Kucinich svou nominaci oznámil 11. listopadu 2006.

Některé body jeho programu:
- jednotné platby v rámci univerzálního zdravotního systému
- okamžité stažení Američanů z Iráku
- okamžitý odchod ze Světové obchodní organizace (WTO) a Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA)
- zrušení zákona Patriot Act
- zrušení trestu smrti
- legalizace homosexuálních manželství
- zpřísnění kontroly držení zbraní
- legalizace marihuany
- ratifikace Kjótského protokolu a dohody ABM o balistických střelách