Zpráva odtajněná inspektorem Pentagonu generálem Thomasem F. Gimblem ve čtvrtek se zakládá nejen na výpovědích samotného Husajna a dalších lidí spojených s jeho režimem, ale také na oficiálních dokumentech, které američtí vojáci v Iráku zabavily.

Podle Washingtonu Post rovněž dokument potvrzuje, že zpravodajské služby USA před invazí dospěly k závěru, že tvrzení o těsných vztazích Husajnova režimu s al-Kajdou jsou pochybná a nepotvrzená. CIA svůj závěr zveřejnila naposledy měsíc před zahájením operací v Iráku, zpráva zpravodajské služby při ministerstvu obrany byla ještě mladšího data.

Ministerstvo se zprávami zpravodajců neřídilo

Předseda vojenského výboru Senátu, demokrat Carl Levin, jenž si odtajnění zprávy vyžádal obvinil z pochybení jmenovitě republikána Douglase Feitha, který při rozhodování o možnosti invaze do Iráku byl náměstkem ministra obrany.

Feith prý v září roku 2002 informoval úřad viceprezidenta Dicka Cheneyho, že podle zpravodajců je vztah mezi Irákem a al-Kajdou "vzájemný a vyzrálý", k čemuž existují důkazy v deseti různých sférách - mezi nimi vzájemného vojenského tréninku, financování a logistice.

Informace agentů z června 2002 byly ale ve skutečnosti docela opačné: závěr zněl, že existuje jen velice málo doložených kontaktů mezi al-Kajdou a iráckou vládou. To potvrdila nezávisle také CIA zkoumající případný společný zbrojní program obou táborů. Její závěr ze srpna 2002 byl, že se obě strany snaží jedna druhou využít, nikoliv s ní spolupracovat.