Ocenění se z úst řečníků několikrát dostalo dosavadnímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi za nynější vládní projekt shromažďování osudů českých Němců - aktivních bojovníků proti fašismu.

I další kroky České republiky sklidily uznání. Stoiber jmenoval například pamětní tabuli na odsun v Ústí nad Labem, nebo snahu vybudovat v Ústí nad Labem muzeum Collegium Bohemicum připomínající dějiny Němců v severních Čechách. Jako signály zlepšení vztahů vidí i návštěvu mluvčího landsmanšaftu Johanna Böhma v Lidicích, návštěvu českých senátorů v Sudetoněmeckém domě a skutečnost, že čeští historici a vědci se více věnují tématu odsunu a historii Němců v České republice.

"Je to nový tón z České republiky. Je-li to historická šance, chci ji využít," slíbil Stoiber, který se jen opatrně dotkl patové povolební situace v Česku. "Velmi doufám, že nová česká vláda, ať už ji povede kdokoliv, bude pokračovat v této linii," prohlásil bavorský premiér, pro kterého jsou sudetští Němci významnou skupinou voličů.

Němci jsou připraveni zahájit dialog

I šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt zdůraznil, že sudetští Němci jsou připraveni k dialogu s každým českým politikem, který k němu přistoupí pravdivě a s otevřeným srdcem.

Stoiber nanovo vyzval Českou republiku, aby jako morální gesto zrušila amnestijní zákon z roku 1946, který promíjel Čechům i zločiny spáchané při takzvaném divokém odsunu.

"Jeho zrušení nic nestojí, mělo by stěží praktické důsledky, ale velký morální dopad," apeloval Stoiber. Tradiční patron sudetských Němců se dotkl i otázky Benešových dekretů: "Jsou mezi námi i bariéry, jsou to otevřené sudetoněmecké otázky. Smíření je těžké, stojí-li mezi námi Benešovy dekrety jako jakási Železná opona. Smíření je těžké, nemluví-li člověk společně o minulosti," uvedl šéf bavorské CSU a znovu naléhal na dialog a "morální restituci" pro odsunuté německé obyvatelstvo.

Zdůraznil, že sudetoněmecká otázka je nedílnou součástí česko-bavorských vztahů, a tyto nelze řešit přes spolkovou německou úroveň. "V této souvislosti budeme muset mluvit o těchto otázkách .. nevzdávám naději, že česká strana se chopí naší nabídky, že nově zvolená česká vláda se zde odváží k průlomu, ať už se její premiér jmenuje (Jiří) Paroubek nebo (Mirek) Topolánek," prohlásil Stoiber, podle kterého by se měl porozuměním mezi sudetskými Němci a Čechy víc zabývat i Česko-německý fond budoucnosti.

Stoiber bez sudetských Němců do Čech nepřijde

Bavorský premiér připomněl, že zatím Česko oficiálně nenavštívil. Až k tomu dojde, nebude to bez představitelů Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

"Můžete mi věřit, že mě při oficiální cestě do Prahy budou doprovázet i zástupci sudetských Němců," uvedl Stoiber, jehož projev několikrát přerušil potlesk shromážděných tisícovek sudetských Němců.

Další řečníci chválili i českou volební kampaň. "Byl to první volební boj, v němž žádná velká demokratická strana nelovila hlasy protiněmeckými hesly," pochvaloval si Posselt. "Dokonce ani komunisté nehráli nacionalistickou kartu," přidal se mluvčí sudetských Němců Johann Böhm.

Pokud jde o česká vládní gesta, zalitoval Böhm, že Paroubek nešel dál. "Kdo mu dává právo upírat morální satisfakci těm, kdo byli za války dětmi a mladými, kdo nemohou nést žádnou vinu," vznesl řečnickou otázku.

Zdůraznil, že sudetští Němci chtějí od Česka uznání, že odsun byl bezprávný, a uznání svého práva na domovinu. Důraz na právo na domov, které by sudetští Němci chtěli vidět zaneseno v mezinárodním právu, se táhl jako červená nit oběma dny shromáždění.

Projevy řečníků také mnohokrát zdůrazňovaly, že píle a cílevědomost sudetských Němců přispěla po válce k ekonomickému rozmachu Bavorska, kam přišly na dva miliony odsunutých Němců.