Článek
Předpokládá se, že RB OSN vydá prohlášení vyzývající Írán k dodržování rezolucí MAAE. Na obsahu prohlášení se však pět stálých členů rady s právem veta stále neshoduje. Velvyslanci USA, Ruska, Číny, Francie a Británie by se měli znovu sejít ještě ve čtvrtek před tím, než se Íránem začne zabývat začátkem příštího týdne všech 15 členů rady.
Nicméně již ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se po setkání s generálním tajemníkem Kofim Annanem vyslovil proti sankcím. A ruský velvyslanec při OSN Andrej Denisov odmítl návrh MAAE na vypracování nové zprávy o Íránu během dvou týdnů. Podle Denisova to však nedává Íránu dost času [celá zpráva].
Také čínský ministr zahraničí Li Čao-sing ve čtvrtek v Pekingu vyzval k dalšímu jednání. I vyjednavači EU - Německo, Británie a Francie - se domnívají, že diplomacie ještě neskončila, ale nedostatek spolupráce ze strany Íránu vyžadoval předání celé věci RB OSN.
USA chtějí hrozbu sankcemi
Britský velvyslanec v OSN Emyr Jones Parry ve středu řekl, že Británie a Francie jsou pro strategii postupných kroků. Francouzský velvyslanec OSN Jean-Marc de la Sabliere to potvrdil s tím, že takový přístup by měl být "zvratný pro případ, že by Írán zastavil" obohacování uranu.
Náměstek americké ministryně zahraničí Nicholas Burns ve středu řekl v kongresovém výboru, že USA chtějí závaznou rezoluci hrozící sankcemi. Naznačil také, že Washington bude hledat další cesty pro případ, že Radě bezpečnosti se nepodaří záležitost vyřešit.
"Pokud nebudou slova a rezoluce OSN stačit, bude na našich spojencích a zainteresovaných zemích, aby ukázali odhodlání jednat," prohlásil Burns.
Ahmadínežád: Nemůžete nám ublížit
Íránský prezident v reakci na prohlášení západních politiků prohlásil, že se jeho země nenechá zastrašit nebo ponížit. "Západní země vědí, že nejsou s to Íránu sebeméně ublížit, protože Írán potřebují," řekl podle polooficiální studentské agentury ISNA. "Jsou zranitelné a utrpí více," prohlásil Ahmadínežád.
Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Abdolrezá Rahmání-Fazlí řekl, že "Írán je připraven spolupracovat s MAAE, aby dosáhl svých práv, ale nepřistoupí na politizaci celé záležitosti," uvedl. Zdůraznil, že "Írán neustoupí od svého práva na výzkum a vývoj".
Írán tvrdí, že jeho jaderný program je zaměřen na výrobu elektřiny. Podle západních zemí usiluje i o jaderné zbraně. Teherán obnovil v omezené míře obohacování uranu, které se používá při produkci paliva pro jaderné elektrárny i pro získávání štěpného materiálu pro atomové bomby.
Anketa
Krize kolem íránského jaderného programu
- 16. června 2003 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) obvinila Teherán, že neplní závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). V září odhalily inspekce MAAE, že Írán dlouhá léta tajně obohacoval uran.
- 21. října 2003 - Írán se zavázal dočasně přestat obohacovat uran a v prosinci 2003 podepsal dodatečný protokol k NPT.
- 24. února 2004 - Inspektoři MAAE našli v Íránu nové důkazy jaderných aktivit, o kterých Teherán dosud neinformoval.
- 22. listopadu 2004 - Írán dočasně zmrazil veškeré operace související s obohacováním uranu. Odvrátil tak projednání svého jaderného programu v Radě bezpečnosti OSN.
- 15. května 2005 - Íránský parlament přijal zákon zavazující vládu k výrobě jaderného paliva, a tím i obohacování uranu.
- srpen 2005 - Irán obnovil činnost v provozu na zpracování uranu u Isfahánu. Jako nepřijatelný odmítl návrh EU na řešení problému kolem svého jaderného programu.
- 10. prosince 2005 - Írán se zavázal po dobu rozhovorů o svém jaderném programu nepokračovat v obohacování uranu.
- 10. ledna 2006 - Írán obnovil výzkum jaderného paliva, údajně pro mírové účely, ale podle EU tím porušil dohody.
- 8. března 2006 - MAAE po projednání poslední zprávy svého šéfa Muhammada Baradeje definitivně rozhodla, že problém íránského jaderného programu předloží Radě bezpečnosti OSN.