Článek
"Návrh rezoluce splňuje základní požadavky a EU jej proto může přijmout jako kompromis," uvedla skupina zemí Unie. Britský velvyslanec pár hodin předtím upozornil, že vytvoření nové rady bez USA ničemu neposlouží, což bylo vnímáno jako ústup Unie, ale Británie se připojila ke společnému postoji.
Očekává se, že předseda Valného shromáždění Švéd Jan Eliasson dá o návrhu hlasovat do 13. března, kdy začne jarní zasedání dosavadní 53členné Komise pro lidská práva. Ta se zdiskreditovala tím, že umožňovala členství zemím, jež tato práva hrubě porušovaly.
"Návrh rezoluce představuje maximum za stávajícího názorového rozložení mezi členskými zeměmi," řekl Právu český ministr diplomacie Cyril Svoboda.
"Jsme připraveni nyní znovu projednat text a odstranit mnoho jeho nedostaků. Druhá možnost je odložit diskusi na několik měsíců," prohlásil americký velvyslanec John Bolton a pohrozil, že dá-li Eliasson hlasovat, budou USA proti.
Do hry může vstoupit i Kongres
Washingtonu zejména chybí, že členové rady mají být voleni jen nadpoloviční většinou všech 191 členských zemí OSN, a ne dvoutřetinovou většinou, což by zvýšilo práh pro vlády porušující lidská práva, a že USA by nemohly být jejími členy stále.
USA se vymyká z rukou jeden z hlavních bodů reformy OSN, přičemž většinoví republikáni v Kongresu právě jím podmiňují schválení plné výše amerického členského příspěvku. Izolace proto hrozí i světové organizaci ze strany Washingtonu.
Podle Svobody Unii vyhovuje častější zasedání rady, a to i k urgentním případům, schvalování rezolucí jen prostou většinou, součinnost s nevládními organizacemi a revize činnosti rady.
EU má naopak výhrady k tomu, že rada se nebude moci přímo obracet na Radu bezpečnosti, ke slabým podmínkám kandidatury a ke geografickému zastoupení: Asie 13 států, Afrika 13, Latinská Amerika osm, západní země včetně USA a Kanady sedm a východní Evropa šest. Podobně jako USA by Evropané chtěli dvoutřetinovou volbu do rady.