"Vnímáme tento návrh pozitivně a snažíme se sblížit pozice obou stran," řekl Lárídžání po setkání se svým ruským protějškem Igorem Ivanovem. "Plán můžeme vylepšit během návazných únorových rozhovorů." Podle diplomatů jde Íráncům o možnost provádět v Rusku vlastní experimenty.

Před třemi týdny Lárídžání řekl, že i kdyby Teherán na návrh přistoupil, pak jen jako na "doplněk, bude-li vyhovovat jeho národním zájmům". "Musíme mít plný cyklus výroby paliva na svém území," prohlásil tehdy.

Obohacování uranu je zneužitelné ke zbrojení a návrh přenést tento proces do Ruska, a tedy pod mezinárodní kontrolu, se vnímá jako snaha předejít vyhrocení sporu. Lárídžání i v Moskvě pohrozil, že pokud jeho země bude vydána Radě bezpečnosti OSN (RB), přestane se omezovat na výzkum a rozjede obohacování v průmyslovém měřítku.

Íránští vědci píší Annanovi

Přesně 765 íránských vědců a vysokoškolských učitelů se v úterý obrátilo na generálního tajemníka OSN Kofiho Annana s výzvou, aby mocnostem zabránil v omezování chudších zemí v jejich výzkumu a technickém rozvoji, a to i v jaderném odvětví.

"Snahy některých velkých zemí monopolizovat si vědecký výzkum mají těžký dopad na rozvoj celého světa," citovala z dopisu agentura Mehr. Vědci připomínají, že Smlouva o nešíření nukleárních zbraní (NPT) jaderné státy zavazuje, aby samy zpřístupnily toto odvětví k mírovému využití dalším. "Bez pokročilých nukleárních technologií není možný rozvoj zemědělství, průmyslu, medicíny ani dalších vědeckých oborů," stojí ve výzvě.

Západní politici často poukazují, že Teherán má obrovské zásoby ropy, takže nepotřebuje ani jadernou energetiku. Írán namítá, že zásoby nejsou nekončené a že i světoví ekonomové zemi doporučují, aby diverzifikovala zdroje.