V projevu na ponorkové základně Ile Longue v západní Francii prezident kritizoval "pokušení některých států vybavit se jaderným potenciálem v rozporu s platnými smlouvami".  Zřetelně tím narážel na íránský jaderný program.

"Vedoucí představitelé států, které by se uchýlily k použití teroristických prostředků proti nám, i těch, které by jinak plánovaly použití zbraní hromadného ničení, musejí pochopit, že by se vystavili naší rozhodné a přiměřené odpovědi. Tato odpověď může být konvenční, ale může být i jiného druhu," prohlásil Chirac ve svém projevu.

Dodal, že francouzské jaderné síly jsou zformované tak, aby byly schopné "pružné odpovědi". V postupu proti malým regionálním držitelům jaderných zbraní Francie podle Chiraca nemá na výběr jen "nečinnost a zničení". Na některých francouzských raketách už podle Chiraca došlo ke snížení počtu jaderných hlavic.

Tři stovky jaderných hlavic jsou v pohotovosti

Jaderné odstrašení je základní prvek francouzské vojenské doktríny. Podle tiskových zpráv má Francie 250 až 300 jaderných hlavic, umístěných ve velké většině na ponorkách. Udržování této odstrašující síly stojí ročně asi 3,5 miliardy eur (asi 100 miliard korun), tedy asi desetinu francouzského vojenského rozpočtu.

Prezident o francouzském jaderném odstrašení hovořil poprvé od roku 2001. Tehdy řekl, že jaderné odstrašení musí Francii umožnit, aby čelila případnému ohrožení svých životních zájmů regionálními mocnostmi vybavenými jadernými zbraněmi.

Francouzský prezident zdůraznil, že boj proti terorismu je "jedna z priorit", ale že problematiku obrany a bezpečnosti nelze zužovat jen na něj.