Hlavní obsah

Parlament připsal Kučmovi vraždu novináře Gongadzeho

Právo, René Kočík, Oleksa Livinský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kyjev

Tečku za případem vraždy významného opozičního novináře Heorhije Gongadzeho udělala minulý týden vyšetřovací komise ukrajinského parlamentu. Podle ní za únosem a smrtí žurnalisty před pěti lety zřejmě stál tehdejší ukrajinský prezident Leonid Kučma , který na tajně pořízených nahrávkách vyslovuje přání nepohodlného reportéra odstranit.

Článek

 Gongadze zmizel v září 2000 a o dva měsíce později bylo v lese za Kyjevem nalezeno jeho bezhlavé tělo. Odhalení viníků sliboval během loňské předvolební kampaně současný prezident Viktor Juščenko.

Necelý rok po zmizení Gongadzeho vyvolala skandál smrt redaktora doněcké televize Tor Ihora Aleksandrova, který pracoval na reportážích o korupci a propojení policie a zločinu v oblasti Donbasu. Přímo v budově televize ho v červenci 2001 neznámí útočníci umlátili baseballovými pálkami. Oficiální verze? Náhodná vražda bez příčiny.

Čtyři desítky dalších případů, kdy za záhadných okolností v minulých patnácti letech zemřeli ukrajinští novináři, dosud leží v policejních fasciklech. Jedno mají společné: ve většině z nich figurovali vysoce postavení politici či úředníci, všechny vzbudily rozruch, žádný z nich nebyl vyřešen.

Nejtragičtěji se do dějin novodobé ukrajinské žurnalistiky zapsal rok 1997. Na jaře byl v opuštěném bytě na periférii Kyjeva nalezen oběšený novinář deníku Kyjevskije vedomosti Petro Ševčenko. "Krátce před svou smrtí Ševčenko zveřejnil detaily konfliktu mezi primátorem východoukrajinského Luhansku a oblastním vedením zpravodajské služby," upozorňuje ukrajinský novinář Jurij Klovanyč.

Nejtragičtěji se do dějin novodobé ukrajinské žurnalistiky zapsal rok 1997. Na jaře byl v opuštěném bytě na periférii Kyjeva nalezen oběšený novinář deníku Kyjevskije vedomosti Petro Ševčenko. "Krátce před svou smrtí Ševčenko zveřejnil detaily konfliktu mezi primátorem východoukrajinského Luhansku a oblastním vedením zpravodajské služby," upozorňuje ukrajinský novinář Jurij Klovanyč. Podobný scénář měla i údajná sebevražda analytičky televize STB Marjany Čorné, kterou v červnu 1997 našli oběšenou v jejím kyjevském bytě. Výstřel z pistole, která patřila k výzbroji policistů a speciálních jednotek, ukončil v srpnu téhož roku život redaktora Večerní Oděsy Boryse Derevjanka, který rozkrýval korupční kauzy.

Nejtragičtěji se do dějin novodobé ukrajinské žurnalistiky zapsal rok 1997. Na jaře byl v opuštěném bytě na periférii Kyjeva nalezen oběšený novinář deníku Kyjevskije vedomosti Petro Ševčenko. "Krátce před svou smrtí Ševčenko zveřejnil detaily konfliktu mezi primátorem východoukrajinského Luhansku a oblastním vedením zpravodajské služby," upozorňuje ukrajinský novinář Jurij Klovanyč. Podobný scénář měla i údajná sebevražda analytičky televize STB Marjany Čorné, kterou v červnu 1997 našli oběšenou v jejím kyjevském bytě. Výstřel z pistole, která patřila k výzbroji policistů a speciálních jednotek, ukončil v srpnu téhož roku život redaktora Večerní Oděsy Boryse Derevjanka, který rozkrýval korupční kauzy. Na pamětní desce jsou volná místa

Podezřele často významní žurnalisté nepohodlní režimu bývalého prezidenta Kučmy nacházeli smrt i ve vracích automobilů. Při záhadné srážce s nákladním vozem zahynul v březnu 1999 někdejší disident a respektovaný opoziční lídr a publicista Vjačeslav Čornovil. "To nebyla nehoda, ale vražda," shrnuje Klovanyč mínění většiny Ukrajinců.

Při podivné autonehodě přišel v roce 2003 o život i jeden z hlavních organizátorů akce Ukrajina bez Kučmy, Oleksandr Kryvenko. V hořícím automobilu zahynul ve stejném roce rovněž novinář Volodymyr Jefremov, který měl ve Spojených státech svědčit v případu bývalého premiéra Pavla Lazarenka.

"V minulosti byly prakticky všechny tyto kauzy uzavřeny jako náhoda či nešťastná událost. Mnozí novináři jsou přesvědčeni, že ani v nových poměrech po loňské oranžové revoluci nemá nikdo z oficiálních představitelů zájem vnést do těchto případů světlo," tvrdí Klovanyč. Jména žurnalistů, kteří za období ukrajinské nezávislosti přišli o život v souvislosti se svým povoláním, si lze přečíst na pamětní desce na budově, v níž na kyjevské třídě Chreščatyku sídlí Syndikát ukrajinských novinářů. Několik řádků autor desky ponechal volných...

"V minulosti byly prakticky všechny tyto kauzy uzavřeny jako náhoda či nešťastná událost. Mnozí novináři jsou přesvědčeni, že ani v nových poměrech po loňské oranžové revoluci nemá nikdo z oficiálních představitelů zájem vnést do těchto případů světlo," tvrdí Klovanyč. Jména žurnalistů, kteří za období ukrajinské nezávislosti přišli o život v souvislosti se svým povoláním, si lze přečíst na pamětní desce na budově, v níž na kyjevské třídě Chreščatyku sídlí Syndikát ukrajinských novinářů. Několik řádků autor desky ponechal volných...

Reklama

Výběr článků

Načítám