Odborářské křídlo Levicové strany tak podle webové stránky Spiegel Online aktivně vstoupilo do povolebního pokeru.

"Umíme si představit podporu rudo-zelené menšinové vládě," řekl pro Spiegel Online Hüseyin-Kenan Aydin, poslanec Levice s tím, že "v odborářském křídle strany roste připravenost tolerovat menšinovou koalici SPD/Zelení".

Podmínkou jsou ale některé změny kursu SPD, např. v postoji k zákonu o pracovním trhu Hartz IV. nebo v otázce minimální mzdy. Aydin je přesvědčen, že na ustavujícím zasedání frakce Levicové strany v pátek bude hrát velkou roli postoj Schröderova kabinetu.

SPD ale zatím spolupráci s Levicovou stranou odmítá.

Podobně jako Aydin se vyjádřila Sabine Zimmermannová, která v červenci vystoupila z SPD a zvolena byla v Sasku. "Něco se musí stát a menšinová vláda je jednou z variant," řekla. Dodala, že podle ní "dojde ke spolupráci obou stran rychleji, než jsme si dosud všichni mysleli". Pro se vyslovili také Alexander Ulrich z IG Metall, který loni vystoupil z SPD, a Karin Binderová, šéfka odborů DGB ve středním Bádensku. Proti se vyjadřovali zatím oba lídři Levicové strany Oskar Lafontaine a Gregor Gysi, který však hned připomněl, že "volba je tajná".

Schröder se sejde s Merkelovou

V neděli se setkají představitelé dvou nejúspěšnějších stran, Angela Merkelová z nejsilnější křesťanskodemokratické CDU a současný kancléř Gerhard Schröder ze sociálnědemokratické SPD. Oba chtějí vést budoucí vládní koalice, spekuluje se však i o vzniku velké koalice.

Sociální demokraté se ve středu setkali se Zelenými, s nimiž tvořili současnou koalici. Byla to první jednání mezi stranami a vzbudila trošku rozpaky, protože většinou koaliční jednání zahajuje nejsilnější strana. Sociální demokraté ale tvrdí , že tou jsou právě oni, CDU/CSU sice získala více hlasů, podle SPD však jde o koalici.

 CDU bude se Zelenými jednat v pátek.

Patová situace

Poslanecká frakce CDU/CSU má zatím 225 poslanců, tedy o tři více než SPD. (Odložené volby v Drážďanech, které mohou zamíchat situací a z nichž vzejdou konečná čísla, se uskuteční 2. října).

Pokud prezident Horst Köhler předloží Spolkovému sněmu návrh, aby se kancléřkou stala Angela Merkelová (CDU), musí kandidátka získat v prvních dvou kolech absolutní většinu, která při nynějším počtu 613 poslanců činí 307 hlasů. CDU/CSU a FDP zatím mají 286 křesel, rudo-zelená koalice SPD/Zelení 273.

Ve třetím kole ale rozhoduje prostá většina. Tu by muselo Schröderovi pomoci zajistit nejméně 14 poslanců Levicové strany, aby dostal více hlasů než Merkelová od CDU/CSU a FDP.

Schröderova vláda zůstává v úřadě do zvolení nového kancléře, tedy neméně do 18. října, kdy se koná ustavující zasedání Spolkového sněmu. Nebude-li ustaven nový kancléř, požádá prezident Schrödera, aby zůstal ve funkci až do zvolení nástupce. To může měsíce, protože ústava nestanoví, dokdy musí být nový kancléř zvolen.

Němci jsou nespokojení

Více než dvě třetiny Němců nejsou spokojeny s výsledkem voleb, zjistila Výzkumná skupina Volby telefonickým průzkumem mínění.

Jen asi 23 procent dotázaných je spokojeno, ale 95 procent tvrdí, že by i nyní znovu volilo jako 18. září. Nejvíce nespokojení jsou příznivci pravice. Pro nové volby je čtvrtina, zatímco zbytek žádá, aby se strany domluvily. Pro velkou koalici SPD/CDU/CSU je 33 procent, 26 pro CDU/CSU s FDP a Zelenými, méně než 20 pro SPD/Zelení, FDP a devět by uvítalo koalici SPD, Zelení a Levicová strana. Kancléřem velké koalice by měl být podle poloviny tázaných Schröder, 43 procent si přeje Merkelovou.