Po převzetí trůnu po otci v království Pergamon nechal jako výraz díků za trpělivost svých učitelů vystavět v nynější řecké metropoli sloupovou síň, jež věnoval městu. To na oplátku dalo krásné budově jeho jméno. Impozantní dvoupatrová stavba vznikala několik let, kolem roku 150 před Kristem.

Majestátní sloupy

Dominují jí masivní jednoduché kamenné sloupy v přízemí. Sloupy jsou zhotoveny ve strohém dórském stylu. Harmonický celek světlých prostor, zalívaných po většinu dne sluncem, doplňují mramorové obklady podlah i nově nainstalované sochy. V prvním patře síně dostal od antických stavitelů už prostor pozdější jónský styl výrazný odlehčením hmoty, větší zdobností a vzdušností. Dalšími nepřehlédnutelnými motivy prostor jsou palmové listy, jež se jako oblíbený vzor dostaly do Atén právě z Pergamu. 

Attalova Sloupová síň zabírá prostor 116 metrů krát 19,4 metrů. V běžném provozu slouží jako muzeum seznamující turisty s dějinami Akropole. Komplex obsahuje vedle zdánlivě nekonečných prostor protínaných hrou stínů vrhaných sloupy i dalších 21 místností. Ve starověku síň plnila funkci společenského a úředního centra, uzavírala přilehlé náměstí, nabízela občanům úkryt před dotěrným sluncem i dešťovými kapkami.

Finance na rekonstrukci síně přišly i z USA

Zub času i "nenechavé" ruce Atéňanů památku v průběhu století velmi poškodily. Důkladná rekonstrukce financovaná z velké části Spojenými státy probíhající v letech 1953 až 1956 tak spíše připomínala znovupostavení budovy.

Štědré zahraniční zdroje přicházející z Nového světa tak umožnily nejen "oprášení" jedné z nynějších dominant Atén, ale dnes poněkud paradoxně umožnily státníkům 25 evropských zemí pronést projevy o symbolice tradic demokracie na místech jejího vzniku - posvětit vznik nového sjednoceného Starého kontinentu.