„Prokurátor Krister Pettersson, který nastoupil v roce 2017, je přesvědčen, že případ vyřeší a že výsledek představí během několika let. Naznačuje tak trošku, že to bude trvat pěknou chvíli. Jsem optimističtější: myslím si, že do dvou let,“ řekl Právu Stocklassa, dřívější diplomat, dnes publicista.

Švédský spisovatel Jan Socklassa napsal knížku o vraždě švédského premiera Olofa Palmeho.

Švédský spisovatel Jan Socklassa.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Jeho takřka bezchybná čeština dává tušit patnáct let života v České republice. Minulý týden v Praze představil české vydání své knihy s názvem Odkaz Stiega Larssona. Po stopách vraždy Olofa Palmeho.

Výstřely do zad

Tehdy osmapadesátiletý Palme, nejvýznamnější a nejvlivnější politik švédského novověku, zemřel ve 23.22 hod. v noci 28. února 1986, když se bez ochranky vracel s manželkou Lisbet z kina Grand. Na rohu ulic Sveavägen a Tunnelgatan, která se dnes jmenuje OlofPalmesgatan, k němu přistoupil atentátník, vypálil z bezprostřední blízkosti dva výstřely z revolveru Magnum mezi premiérovy lopatky a zmizel v podchodu pro chodce.

Pieta na místě vraždy Olofa Palmeho (snímek z roku 1986)

Pieta na místě vraždy Olofa Palmeho (snímek z roku 1986)

FOTO: Profimedia.cz

Vražda zůstává neobjasněna, přestože policie sledovala tisíce stop. Ve sklepech policejního ředitelství ve Stockholmu leží 270 metrů spisů, 3600 kazet, pásků a videozáznamů i přepisů výslechů více než devíti tisíc svědků.

V proslulé trilogii Milénium spisovatel Larsson posílal po stopách vrahů novináře Mikaela Blomkvista a hackerku Lisbeth Salanderovou. Ve skutečném životě byl posedlý jediným případem: atentátem na Palmeho. V té době se živil jako infografik tiskové agentury IT, dostal za úkol připravit mapku místa činu a už nemohl přestat pátrat.

Desítky podezřelých
Stockholmský policejní komisař Hans Holmer obdržel po atentátu mimořádné pravomoci. Prověřovali Kurdy, Íránce, Chorvaty, neonacisty, duševně choré i stoupence německé RAF a italských Rudých brigád.
Někteří příslušníci švédských zvláštních jednotek i domácích zpravodajských služeb byli přinejmenším chvíli vážně podezřelí.
Psychopata a recidivistu Christera Petterssona v červenci 1989 odsoudili na doživotí, soud vyšší instance ho v listopadu téhož roku osvobodil.

Také Stocklassa si vybavuje svůj bod zlomu. Když připravoval před osmi lety příspěvek o švédské krajní pravici, Anne-Lena Lodeniusová, odbornice na švédské pravicové radikály, mu poskytla nepodepsanou a nedatovanou, avšak velmi zasvěcenou studii na toto téma, včetně vazeb na atentát na Palmeho – čtyři strany analýzy, 26 stran příloh. Když se jí zeptal, kdo připravil tak důkladný a precizní rozbor, včetně možných vazeb na Palmeho vraždu, odpověď ho skoro omráčila: „Stieg Larsson.“

Stieg Larsson v roce 1984, kdy pracoval jako grafik v agentuře TT.

Stieg Larsson v roce 1984

FOTO: Z knihy Tajemství dívky s dračím tetováním

Král severského krimi, jenž prodal po celém světě 80 milionů výtisků svých knih a jemuž infarkt v roce 2004 znemožnil užít si naplno věhlasu, se totiž od počátku osmdesátých let s tolik příznačnou vervou ponořil do sledování domácí krajní pravice.

Příběh Jana Stocklassy pokračuje tak, že se dostal k dědictví po Larssonovi: patnáct velkých stěhovacích krabic plných dokumentů ukrytých v jednom skladišti. „Čekal jsem, že tam bude větší složka, štos papírů, ale ne patnáct krabic. Z toho tři nebo čtyři se týkaly Palmeho.“

Dva kamarádi: jeden zadal, druhý zabíjel?

Nitky Larssonových rešerší se stahovaly k Bertilu Wedinovi, bývalému švédskému vojákovi, jehož v době apartheidu zverbovala jihoafrická tajná služba a který žije v severní části Kypru.

„Larsson předal anonymně svá zjištění policii. Tehdy se vyšetřovatelé do hloubky zabývali sepětím Jižní Afriky a švédských pravicových radikálů. Pak nastoupil nový vrchní komisař a stočil pátrání naprosto jiným směrem,“ vysvětluje Stocklassa.

Olof Palme na snímku z roku 1983

Olof Palme na snímku z roku 1983

FOTO: Profimedia.cz

Pro to, proč byl Palme Jihoafričanům takovým trnem v oku, shledává Stocklassa dvě příčiny. „Švédsko pod Palmem platilo polovinu rozpočtu Afrického národního kongresu Nelsona Mandely. Rok před vraždou navíc zastavilo obrovské dodávky zbraní a výbušnin.“

Do skládačky pak Stocklassa dosadil podle něho stěžejní jméno. Možného zabijáka označuje krycím jménem Jakub Thedelin. Wedina, Thedelinova nejlepšího přítele, s nímž se sešel na první pokus a natočil 11 hodin záznamu, považuje za zprostředkovatele.

Když studoval Thedelinův profil na Facebooku, narazil na Češku, které v románě přidělil jméno Lída Komárková. Ta souhlasila, že se na schůzku s Thedelinem vybaví skrytou mikrokamerou a značně riskantně pořídila záznam s mimořádnou vypovídací hodnotou.

Mimochodem: společný cíl Jana a Lídu spojil i jako pár.