Dolní sněmovna nejprve zamítla labouristický dodatek, ve kterém požadovali, aby vláda s Bruselem vyjednala plný přístup k jednotnému trhu. Následně neschválila ani dodatek Sněmovny lordů, který žádal setrvání země v Evropské hospodářském prostoru (EHP), informoval britský list The Guardian.

Při prvním hlasování konzervativní zákonodárci labouristy přehlasovali poměrem 332 ku 240 hlasům. Při druhém hlasování o Evropském hospodářském prostoru byl rozdíl ještě větší - 327 ku 126 hlasům.

Zákon o odchodu z EU má zajistit právní kontinuitu po brexitu. Obě komory parlamentu ho musejí schválit před samotným odchodem země z EU 29. března příštího roku. Norma ale poslance rozděluje. Někteří chtějí úplné odtržení od unijních struktur, zatímco jiní by uvítali zachování blízkých vztahů s EU po brexitu.

Britové se vyslovili pro odchod z unie v červnu 2016 většinou necelých 52 procent hlasů. Situaci ale kabinetu premiérky Theresy Mayové zkomplikovala nevolená Sněmovna lordů, která v uplynulých měsících schválila proti vůli vlády patnáct dodatků k normě, které jsou nakloněny užší spolupráci s Evropskou unií po brexitu.

Zástupci Sněmovny lordů požadovali například setrvání Spojeného království v celní unii s EU a Evropském hospodářském prostoru (EHP). Ten kromě zemí EU zahrnuje i nečlenské státy Norsko, Island a Lichtenštejnsko a poskytuje přístup na jednotný trh s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu.