Český stěžovatel našel v rozhlasovém rozhovoru z 24. března 2016 několik vyjádření Jourové, která podle něj byla v rozporu s unijními smlouvami a kodexy chování, jimiž se musí členové Evropské komise řídit. Z interview například dovodil, že podle názoru Jourové, někdejší významné členky hnutí ANO Andreje Babiše, farma Čapí hnízdo nárok na evropskou dotaci měla.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišovy společnosti Agrofert.

Jourová přitom v rozhlase hovořila předtím, než skončilo policejní vyšetřování i šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). S následnou odpovědí šéfky komisařčina kabinetu v tom smyslu, že Jourová hovořila obecně o pravidlech přidělování dotací ze své zkušenosti ministryně pro místní rozvoj, nebyl stěžovatel spokojen. Po další korespondenci s Komisí, která například odmítla, že by slova Jourové mohla ovlivňovat šetření OLAF, se pak obrátil na unijní ombudsmanku.

Měla se zdržet odpovědi

Ta nyní zdůraznila, že členové Komise musí své chování upravit tak, aby nevrhalo žádné pochybnosti na EU, Komisi a důstojnost jejich úřadu. „Komisař se musí vyvarovat libovolného chování, které by mohlo naznačovat, že mu chybí či může chybět nezávislost,” upozornila O’Reillyová v obsáhlém vyjádření k věci.

„Moudré, správné a zcela odpovídající” by podle ombudsmanky bylo, kdyby se Jourová v rozhlasovém interview zdržela odpovědí ke kauze Čapího hnízda. Důvody ke zdrženlivosti byly podle O’Reillyové čtyři: citlivá povaha případu, fakt, že se týkal finančních zájmů EU, pokračující šetření OLAF a skutečnost, že věc se dotýkala jejího někdejšího stranického šéfa.

Z přepisu rozhlasového rozhovoru je podle O’Reillyové zřejmé, že Jourová veřejně stranila šéfovi své politické strany a zastávala se jej. Vyjádřila prý například názor, že farma Čapí hnízdo je „malou firmou”, a ne daleko větší společností patřící jejímu stranickému šéfovi.

„Komisařčina vyjádření byla nemoudrá a nepřípustná vzhledem k jejímu postavení komisařky, jejíž chování nesmí vyvolávat žádné pochybnosti o možném konfliktu zájmů,” uvedla O’Reillyová.

Komise jako celek podle ní pochybila tím, že tuto věc odmítla uznat.