Poslední kapkou byla podle deníku The Guardian smrt manekýna Nakíbulláha Mehsúda, kterou Anwar zdůvodňoval tím, že šlo údajně o člena Tálibánu. Toto povstalecké a teroristické hnutí spáchalo v Pákistánu řadu krvavých atentátů. To však bylo už příliš, takže Anwar se pokusil opustit zemi. Z letadla ho však vysadili a nyní čelí vyšetřování. Anwara pak desítky rodin obvinily z vražd příbuzných, jakož i z únosů a terorismu.

Čím více střetů, tím větší úplatky

„Měli by ho veřejně pověsit,“ požaduje nyní jeden z Mehsúdových přátel. Anwar nyní tvrdí, že zabíjeli jeho podřízení.

Smrt Mehsúda odpovídala známému vzorci – on a další tři údajní přívrženci Tálibánu byli zabiti při údajném střetu s policií. Aktivista Džibrán Násir upozornil, že Anwar a jeho lidé se podíleli na 64 takových „střetech“. Zahynulo při nich 262 civilistů a pouze jeden policista.

Počet střetů není bez významu. Čím ho mají policejní důstojníci vyšší, tím větší úplatky prý mohou vymáhat. Karáčí je zvyklé na příběhy o teroristech, jejichž mrtvoly se objevily se želízky na rukou, jakož i na zprávy o údajných předácích al-Kajdá, z nichž se vyklubali šíité. To jsou přívrženci jednoho z proudů islámu, který al-Kajdá označuje za odpadlíky.

Pákistánské středisko pro bezpečnostní studia upozornilo, že bezpečnostní síly pobily jen loni při takovýchto „střetech“ 495 lidí. Tři stovky z nich připadly na Karáčí. Člen místní pobočky humanitární skupiny Human Rights Watch Sarúp Idžáz proto varoval, že by bylo příliš optimistické myslet si, že Anwarův případ „změní ovzduší beztrestnosti v pákistánské policii“.