Komunisté v Rusku si připomněli sto let od bolševického převratu

Výročí události, která byla v Sovětském svazu stejně jako v ostatních socialistických zemích včetně Československa v minulosti mohutně slavena, si Rusové připomínají bez oficiálních ceremonií.

Výjimkou jsou komunisté. Ti v zemi třeba zajistili opravy tisíců pomníků bolševického vůdce Vladimira Lenina a nechali také postavit několik nových soch jeho následníkovi Josifu Stalinovi.

Už v minulých dnech byli komunisté vidět na Rudém náměstí v Moskvě s vlajkami s podobiznami Lenina a Stalina a pochod nachystali také na úterý.

Tam už se na Rudém náměstí se v úterý dopoledne konala vojenská přehlídka, ale to bylo na počest jiné události —  připomínala 76. výročí vojenského pochodu z válečného roku 1941. Slavnostní akce se zúčastnilo zhruba 5000 lidí, informovala na svém webu ruská televizní stanice Pervyj kanal.

Přehlídka ze 7. listopadu 1941 má pro Rusy velký symbolický význam. Jednalo se o vůbec první vojenský pochod v Rusku od vypuknutí druhé světové války a jeho cílem bylo posílit morálku sovětských jednotek v boji proti německé armádě, která tehdy byla už jen několik desítek kilometrů od Moskvy.

Vojenské přehlídky v rámci oslav výročí pochodu z roku 1941 se v Rusku konají od roku 2003.

Kromě úterní akce komunistů v Moskvě o sobě už dali vědět i levicoví stoupenci v Petrohradu. V pondělí tam ruská policie pozatýkala asi dvě desítky přívrženců opozičního hnutí Jiné Rusko, kteří se na počest stého výročí bolševické revoluce snažili uspořádat nepovolenou demonstraci v druhém největším ruském městě.

Hnutí vede předák nacionalistické levice, spisovatel Eduard Limonov, který se ale podle médií akce v Petrohradu osobně nezúčastnil.

Policisté přehradili přívržencům Jiného Ruska cestu ještě před začátkem nepovoleného pochodu, ale to Limonovovým stoupencům nevadilo.

„(Vladimír) Iljič (Lenin) povolení k (bolševické) revoluci nežádal a my také nebudeme," prohlásili demonstranti podle petrohradského serveru Fontanka.ru s tím, že následně policisté zatkli 23 demonstrantů. Současně se na jednom z domů objevil transparent s nápisem proti současným vládcům Ruska: ”Iljiči, probuď se, oni se zbláznili.”

Od výročí bolševického převratu je to přesně sto let. Po svržení ruského carského režimu v březnu 1917 fungovala v Rusku prozatímní vláda, která se již od počátku musela potýkat s narůstajícím vlivem sovětů, orgánů dělnických a vojenských zástupců, které později ovládli bolševici.

Ti se už v červenci pokusili uchopit násilně moc, avšak tehdy ještě neuspěli. O několik měsíců později však vláda dalšímu náporu neodolala. Dne 7. listopadu 1917, podle starého ruského kalendáře to bylo 25. října, ruští bolševici zaútočili na Zimní palác, prozatímní vládu svrhli a nastolili moc sovětů.

Puč byl poměrně nenápadný. Zahynulo při něm jen šest lidí na straně útočníků, ve městě normálně jezdily tramvaje, obchody a restaurace byly otevřeny a i v divadlech se hrálo.

Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR), jak byla událost později pojmenovaná, ovšem na dlouhá desetiletí změnila politickou mapu světa a výrazně zasáhla do životů desítek miliónů lidí po celém světě.

Tak velké byly důsledky akce, které si lidé v Rusku i v Petrohradě samotném ani nevšimli. A těžko také věřit tomu, že o bolševicích se toho v Rusku až do jara 1917 mnoho nevědělo a že ještě počátkem roku 1917 byli s asi 20 tisíci stoupenci jen nepříliš významnou silou. U moci vydrželi více než 70 let.