Podle prokurátorky může být jedním z důvodů strach. Jako další důvod však uvádí snahu migrantů dostat za sebou i příbuzné. Soudí proto, že v sítích policie skončí převážně jen malé ryby.

Jednou z nich byl Ibrjam Chasan. V srpnu 2015 propašoval z Afghánistánu do Německa 32 lidí včetně řady dětí. Chasan tvrdí, že si jako zahradník nevydělá a že potřebuje peníze pro rodinu. V Budapešti se potkal se dvěma muži a jeden z nich mu o této práci pověděl. Po úspěšném návratu měl dostat tři tisíce eur.

Zadržela ho policejní kontrola na dálnici u Pasova na jihu Německa. Po zatčení policii zmínil ony dva muže, z nichž „Toni žije v Itálii“, a dal policistům telefonní číslo, jež by mělo patřit tomu, kdo mu práci zadal. Informace zůstala pohřbená v policejním spisu v Pasově.

Chybí informace

Jürgen Nissen vede ve svých 54 letech tým vyšetřovatelů, který se zabývá pašováním lidí, v německém Flensburgu. Znovu a znovu je svědkem, jak řadoví převaděči přijíždějí na německé hranice – jednou v dodávce, jindy v osobním autě, v karavanu, či dokonce v sanitce. Ve valné většině případů bývají vozidla až po střechu naložena lidským nákladem. Směřují do Dánska a Nissen může udělat jen málo, aby tomu zabránil.

Může řidiče před překročením severní hranice Německa zadržet a vyslechnout. Může odposlouchávat telefonní hovory a skládat si dohromady jednotlivosti. Pak ale ve vyšetřování často narazí na zeď – řídicí mozky této branže zůstávají hodně daleko.

Zisk deset tisíc eur za hlavu

Bossové pašerácké branže sídlí v zemích jako Turecko, Sýrie, Egypt, Libye či v jiných afrických státech. Velké ryby, o které se zajímá Nissen, žijí v Sýrii. Policista nezná jejich jména. Ví pouze, že jsou to dva muži, kteří pobývají v malém městě u tureckých hranic, a že patří mezi vůdčí osobnosti v oblasti pašování lidí.

Oba mají spojky po celé Evropě, kanceláře v Sýrii a Turecku a také styčné osoby v Bulharsku. Podél cesty mají vlastní síť a logistické pokrytí, které jim umožňuje dostat uprchlíky do Evropy po zemi i přes moře. Za kompletní cestu si účtují deset tisíc eur (265 tisíc Kč), děti přepravují za polovinu. V branži se pohybují už léta a vydělali prý milióny.

Muži tahající za nitky se však zatím nemusejí znepokojovat. I kdyby se Nissenovi podařilo zjistit jejich skutečná jména, mezinárodní zatykač by mu k ničemu nebyl. V současné době chybí pomoc mezi evropskými a syrskými bezpečnostními úřady.