Ještě před sečtením všech hlasů prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že výsledek vítá a poděkoval lidu, že ukázal svou vůli.

Poblahopřál také premiérovi Binali Yıldirimovi a šéfovi opoziční nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devletu Bahçelimu, která si změny rovněž přála.

„Byla otevřena nová kapitola v naší demokratické historii,“ řekl pak premiér Yıldirim před shromážděním lidí hlasujících pro „Ano“ v Ankaře.

V hlasování, jehož se mohlo zúčastnit až 55 miliónů lidí, Turci rozhodovali o možném přechodu z parlamentního na prezidentský systém.

Po hlasování, v němž mohli v minulých dnech odevzdat hlas Turci žijící v zahraničí, se v neděli od rána konal plebiscit i v samotném Turecku. Hlasovací místnosti se uzavřely odpoledne.

Stoupenkyně strany AKP v Ankaře slaví výsledky referenda

Stoupenkyně strany AKP v Ankaře slaví výsledky referenda

FOTO: Umit Bektas, Reuters

Opozice mluví o podvodech

Výsledek začala ještě v průběhu sčítání hlasů kritizovat část opozice. Upozorňovala, že volební komise povolila sčítat i hlasy na lístcích bez razítka. V předchozích volbách byly takové hlasovací lístky považovány za neplatné.

„Volební komise svým rozhodnutím dovolila podvody v referendu,” řekl místopředseda opoziční levicové Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan novinářům v ankarském sídle strany.

Také prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) referendum zpochybnila. Její mluvčí mimo jiné uvedl, že stín na legitimitu voleb vrhá i to, že spolupředsedové HDP jsou ve vězení a že se referendum konalo v době platnosti výjimečného stavu.

Opozice mluví o možném přepočítání až 60 procent hlasů.

Prezidentem až do roku 2029 

Navržená ústava dává hlavě státu mimo jiné právo vydávat dekrety, jmenovat členy vlády, vybírat část soudců nebo rozpustit parlament.

Žena v přístavním městě Izmiru odevzdává svůj hlas v tureckém referendu

Žena v přístavním městě Izmiru odevzdává svůj hlas v tureckém referendu

FOTO: Osman Orsal, Reuters

Podle změn také bude moci prezident zůstat členem své strany, což by znamenalo, že by se současný prezident Recep Tayyip Erdogan, který změny podporoval, mohl vrátit do proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou spoluzakládal.

Erdogan je prezidentem od roku 2014, do té doby byl od roku 2003 předsedou vlády.

Návrh změn také předpokládá, že se příští parlamentní a prezidentské volby budou konat v roce 2019. Prezidentský mandát bude pětiletý a ucházet se o něj bude možné maximálně dvakrát. Erdogan by se tak mohl udržet ve funkci až do roku 2029.

Podporovatelé tureckého prezidenta v Istanbulu

Podporovatelé tureckého prezidenta v Istanbulu

FOTO: Murad Sezer, Reuters

Erdogan v kampani sliboval, že změna Turecku zajistí lepší bezpečnost a stabilitu. Nový systém se má podobat politickému uspořádání ve Francii nebo v USA.

Podle odpůrců ale reforma soustředí příliš mnoho pravomocí do rukou prezidenta a omezí kontrolní mechanismy.