Ekumenická bohoslužba, které se podle agentury DPA zúčastnilo kolem dvou set lidí, se konala v Pamětním kostele císaře Viléma. Právě kolem tohoto symbolu západní části berlínského centra se rozkládal vánoční trh, na který 19. prosince najel kamion.

Při útoku, jehož pravděpodobným pachatelem byl Tunisan Anis Amri, zahynulo 12 lidí včetně jedné Češky. Zranění při atentátu utrpělo téměř 50 dalších osob.

Tragickou událost i po téměř dvou týdnech připomínají na náměstí Breitscheidplatz svíčky a květiny. V noci na sobotu byly přeneseny na jedno ústřední místo. V Pamětním kostele je nadále možné podepsat se do kondolenční knihy, uvedl v sobotu farář Martin Germer.

Cazeneuve odmítá kritiku

Vyšetřování berlínského útoku neprobíhá jen v Německu či v Polsku, odkud pocházel řidič kamionu, kterého pachatel atentátu zřejmě unesl a zastřelil, ale také v zemích, přes které Amri prchl z Německa na sever Itálie. Nizozemské úřady tento týden potvrdily, že Amri po útoku přijel z Německa do Nijmegenu, odkud odjel dálkovým autobusem do francouzského Lyonu.

Už dříve se ukázalo, že se Tunisan z Lyonu přes Chambéry dostal do Turína, Milána a nakonec do města San Sesto Giovanni, kde ho při rutinní kontrole v sebeobraně zastřelila italská policejní hlídka.

Francouzský premiér Bernard Cazeneuve v sobotu odmítl kritiku, kterou si vysloužily místní úřady v souvislosti s pohybem Amriho přes francouzské území.

„Je zcela nemožné, abychom kontrolovali každou osobu překračující hranice,” uvedl v rozhovoru poskytnutém listu Le Journal du Dimanche.

Německý policista sleduje odtahování kamiónu použitého k útoku.

Německý policista sleduje odtahování kamiónu, který terorista použil při útoku.
FOTO: Fabrizio Bensch, Reuters

„Dokážete si představit, jaká by byla situace na hranici, kdybychom museli kontrolovat každé auto?“ dodal Cazeneuve, který donedávna zastával post ministra vnitra. Taková opatření by podle něj zcela ochromila „Evropu, její dopravní infrastrukturu a hospodářské aktivity“.

Političtí rivalové se podle Cazeneuva snaží Amriho případ zneužít v politickém boji před jarními prezidentskými volbami.

Francie od 13. listopadu loňského roku, kdy při teroristickém útoku v Paříži zahynulo 130 lidí, zkontrolovala podle Cazeneuva na hranicích 81 milionů lidí a 60 tisíc z nich zabránila ve vstupu do země. V zemi platí již více než rok výjimečný stav.