„Slovenskou společnost dlouhodobě zneklidňuje neobjasnění a nepotrestání zavlečení Michala Kováče ml. do ciziny 31. srpna 1995. Spravedlnosti zabránily amnestie předsedy vlády Vladimíra Mečiara,“ uvádí se v deklaraci.

Premiér Robert Fico (Směr-sociální demokracie) označil amnestie za nemorální, ale nezrušitelné. Opozice žádá úplné zrušení amnestií.

Pro tento návrh musí zahlasovat minimálně 90 poslanců ve 150členném parlamentu. Za posunutí návrhu do druhého čtení hlasovalo 78 poslanců.

Opoziční návrh rozdělil vládní koalici, protože předseda strany Most-Híd Béla Bugár předem avizoval, že návrh na zrušení amnestií podpoří.

„Dokud nebudou amnestie zcela zrušeny, nelze u nás hovořit o právním státě,“ uvedl v rozpravě opoziční poslanec Ján Budaj (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti).

Předseda parlamentu Andrej Danko (Slovenská národní strana) naopak konstatoval, že případné zrušení amnestií by v zemi vyvolalo právní chaos.

Nejasnosti kolem únosu 

Kováč se v polovině 90. let minulého století dostal do ostrého sporu s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem. Únosem Kováče mladšího do Rakouska chtěl Mečiar podle všeho zdiskreditovat hlavu státu, protože na prezidentova syna byl v Německu vydán zatykač. Rakouský soud ho však do Německa nevydal a vrátil ho na Slovensko.

Únosu prezidentova se měla zúčastnit Slovenská informační služba vedená Mečiarovým oblíbencem Ivanem Lexou. Po odchodu Kováče z Prezidentského paláce v roce 1998 nebyl zvolen jeho nástupce a některé prezidentské promoci přešly na vládu. Mečiarův kabinet uvalil na případ únosu amnestii.

Bývalý prezident Michal Kováč zemřel letos v říjnu ve věku 86 let.